Břišní tuk není jen estetickým problémem...
Asi jen ti nejpoctivější si během vánočních svátků a novoročních oslav nezahřešili, pokud jde o stravu a třeba pití alkoholu. Také s pohybem to nebylo asi zrovna slavné, a tak je možné, že nám na těle přibylo nějaké to kilo navíc. Pokud to bylo jen trochu, shodíme je během pár dní, jestliže však zdravou životosprávu nedodržujeme delší dobu, je možné, že tukové zásoby budou větší, než je zdravé. Zejména pak tuk usazený kolem orgánů v oblasti břicha (neboli viscerální tuk) představuje skutečné riziko. Jak ho nenabrat, případně se ho zbavit? Poradí nutriční specialistka.
Optimální hodnoty
Když je tuků v těle přemíra, rozhodně jde o problém. Tělu ale škodí i příliš nízké množství tuků, např. u příliš vyrýsovaných sportovců nebo podvyživených osob. Tuky jsou pro lidský organismus v rozumné míře nepostradatelné, protože jsou zdrojem energie, jsou nezbytné pro vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích, jako jsou A, D, E, K, jsou nezbytné pro tvorbu některých hormonů a jsou stavebními jednotkami některých orgánů, brání úniku tepla z organismu aj.
Optimální množství tuku v těle ženy se pohybuje od 18 do 30 %. Rozpětí je poměrně široké, což je dáno hormonálními výkyvy během života a také věkem. Pokud je množství tuku 12 % a méně, jedná se o podvýživu, nad 30 % jde o nadváhu a nad 35 % už se jedná o obezitu. U mužů je optimální množství tuků v těle nižší, než u žen. Normální jsou hodnoty od 8 do 20 %. Kritická je hodnota pod 5 % tělesného tuku. S hodnotami kolem 5 % se můžeme setkat např. u maratonských běžců nebo u závodních kulturistů. Pokud má muž více než 20 % tělesného tuku, jedná se o nadváhu, pokud je tuku v těle více než 25 %, jde o obezitu.
Kam se ukládá
Do značné míry je ukládání tuku individuální a velkou roli zde hraje genetika. Každý z nás má na těle nějakou část, kam se tuk ukládá nejvíce. U žen je to často zadek a stehna, což je dáno působením estrogenů. S přibývajícím věkem estrogenu ubývá, a proto se zejména u žen po menopauze ukládá tuk v oblasti břicha. Ukládání tuků v oblasti břicha je naopak ovlivněno působením testosteronu, proto je typičtější u mužů. Vyšší ukládání tuku na břiše je dáváno do souvislosti i s některými zdravotními potížemi, například s inzulinovou rezistencí u diabetiků 2. tipu, kdy jsou buňky méně citlivé či necitlivé vůči působení inzulinu. Dalším příkladem je syndrom polycystických vaječníků u žen, které mají zvýšenou hladinu testosteronu.
Problematická oblast
Pojem viscerální tuk jste již pravděpodobně někdy zaslechli, nejspíš ve spojení s hubnutím. Jde o tuk, který se ukládá zejména v oblasti břicha, obaluje vnitřní orgány, a kromě pneumatik na břiše, které nevypadají dobře, nám může působit i zdravotní problémy. Proto bychom k tukovým polštářům na břiše měli přistupovat zejména jako ke zdravotnímu riziku. V organismu máme dva typy tuků. První z nich je uložen pod kůží, proto se nazývá podkožní, a ten druhý viscerální či orgánový, vyplňuje dutinu břišní. „Máme pro něj několik názvů jako břišní, útrobní nebo viscerální. Podkožní tuk tvoří u zdravého člověka nějakých 80 % tukových zásob, které využívá jako zásobárnu energie na horší časy nebo nás chrání před chladem. Ten viscerální obaluje orgány a prorůstá dutinou břišní. V malém množství je žádoucí, neboť má ochrannou funkci. U žen je jeho výskyt daleko častější, chrání rozmnožovací orgány a v těhotenství plod. V případě, že ho začneme mít moc, tak začne vnitřním orgánům škodit tím, že zabrání jejich prokrvení a správné výživě. Tím se odstartuje deformace orgánů, což může vést až k jejich selhání,“ upozorňuje nutriční specialistka a zakladatelka Zdravého stravování mgr. Kateřina Šimková. V souvislosti s břišním tukem známe i pojem abdominální obezita. Ta souvisí s velkým množstvím orgánového tuku, ale také znamená vyšším množství podkožního tuku v oblasti břicha. Jde o nejrizikovější tip obezity, kdy nohy a ruce jsou vzhledem k objemu břicha relativně štíhlé. Často je s ní spojován tzv. metabolický syndrom, kdy takto obézní lidé trpí cukrovkou, vysokým tlakem a mají vysoký cholesterol. Je zde vysoké riziko srdečního selhání. Útrobní tuková tkáň je velmi aktivní v porovnání s podkožním tukem. Vylučuje více zánětlivých látek a škodlivé faktory pro náš metabolismus. Zároveň viscerální tuková tkáň záškodničí vůči endokrinním žlázám, tedy systému žláz s vnitřní sekrecí, v tom, aby mohly hormony cirkulovat v našem krevním oběhu. „Nejpatrnější je to u metabolických procesů, což se může projevit inzulinovou rezistencí (riziko vzniku diabetu 2. typu), arteriální hypertenzí či zvýšeným rizikem aterosklerózy a jejích komplikací. Útrobní tuk může přinést i kardiovaskulární komplikace. Při nadměrném výskytu útrobního tuku vás může trápit rapidní úbytek energie, dochází ke zvýšení rizika únavových zlomenin a osteoporózy, u žen navíc může vyústit k problémům s menstruací a otěhotněním,“ doplňuje Šimková.
Více o rizikovém břišním tuku se dočtete v tištěném Aha! pro ženy číslo 2.