LEXIKON ZDRAVÍ: Škodlivé přejídání
Obezitou je u nás postiženo asi 25 procent žen a 22 procent mužů a čísla stále stoupají. Přitom chronická onemocnění, způsobená právě obezitou, způsobují více než polovinu úmrtí. Občasná chyba ve stravování se může stát každému, ale dlouhodobé přejídání, konzumace nekvalitních a nezdravých potravin však mají velký dopad na naše zdraví.
Které orgány trpí
Srdce a cévy: Přemíra jídla či převaha nezdravých pokrmů, jako jsou polotovary, fast foody, a jídla s vysokým obsahem cukrů, solí a konzervantů, zvyšuje hladinu LDL cholesterolu v krvi, což je jednou z hlavních příčin aterosklerózy. Zúžení tepen pak zvyšuje krevní tlak, snižuje zásobení srdce a dalších klíčových orgánů kyslíkem, zvyšuje se riziko infarktu a mozkových příhod.
Trávicí soustava: Při dlouhodobém nadbytku potravy játra nestíhají odbourávat škodlivé tuky a cholesterol z organismu. Dochází ke zvětšení a ztukovatění jater. Trpí i sliznice střeva a žaludku či slinivka břišní, která je nucena produkovat více trávicích enzymů.
Klouby a páteř: Dlouhodobé přejídání vede ke zvyšování tělesné hmotnosti, která přetěžuje klouby zejména dolních končetin, jako jsou kyčle a kolena, ale i kotníky. Trpí i meziobratlové ploténky. Vysoká zátěž vede k rychlejšímu obrušování chrupavčité části kloubů a následným bolestem.
Ledviny: Přibývá nemocných, u nichž je selhávání ledvin způsobeno přetížením v důsledku obezity. Ledvinám škodí i nadměrný příjem masa a masných výrobků. Problém je, že nemoc ledvin se může projevit, až když je pozdě. Vhodné je proto omezit například sůl, cukr, potraviny s velkým obsahem draslíku nebo fosforu a v některých případech i bílkoviny.
Co působí za problémy
Nadváha a obezita: Vysoká tělesná hmotnost s sebou nese řadu nevýhod. Pacient je hůře pohyblivý, necítí se dobře po fyzické ani po psychické stránce. Je vyřazený nebo omezený v určitých oblastech společenského života, má problém koupit si oblečení, účastnit se některých aktivit atd. Z toho pak plynou psychické problémy, které mohou vyústit až v deprese.
Diabetes 2. typu: U obézních jedinců je její rozvoj velmi pravděpodobný. Základ vzniká obvykle v rodině. „U diabetu 2. typu se větší měrou uplatňuje zevní prostředí a také rodinné zvyky, jako třeba nadměrná konzumace jídla a nedostatek pohybu. Dá se hovořit o dědičnosti sociální, což znamená, že se návyky prarodičů a rodičů negenetickou cestou přenášejí na děti,“ shrnuje MUDr. Zuzana Solarová Centra Diabetologie IKEM.
Vysoký cholesterol a ateroskleróza: Zánětlivé degenerativní onemocnění cév, při kterém se do cévní stěny ukládá špatný LDL cholesterol a triglyceridy, a tím dochází k jejich zúžení. Kromě různých druhů ischemie je nejčastějším důsledkem aterosklerózy trombóza, tj. ucpání cévy krevní sraženinou. Ta úzce souvisí s obezitou a také nedostatkem pohybu. Velmi nebezpečná je tzv. hluboká žilní trombóza, která se nemusí projevovat žádnými potížemi. Obvykle se projeví až embolií, tj. uvolněním krevní sraženiny do krevního řečiště a ucpáním hluboké tepny.
Rakovina tlustého střeva a konečníku: Přejídání zvyšuje riziko vzniku střevních polypů, ty mohou být základem pro vznik zhoubného nádoru.
Záchvatovité přejídání: Onemocnění, kdy postižený řeší stresové situace pomocí jídla. Bulimie je pak záchvatovité přejídání, po kterém následuje zvracení ve snaze zbavit se snězeného jídla.
Jak z toho ven
Změny v životosprávě musíme udělat sami, začít můžete třeba takto:
Snídat: Lidé, kteří ráno konzumují více tuků, proteinů a sacharidů, se cítí přes den více sytí. V průběhu dne pak přijmou méně kalorií.
Nejíst ve stresu: Je nutné si udělat na jídlo klid, během jídla si dávat pauzy a vnímat pocit plnosti žaludku. Rozhodně nejíme u televize nebo u počítače! To je častý nešvar, který začíná už u dětí.
Pravidelnost: Po plnohodnotném jídle bychom měli vydržet cca tři hodiny, než pocítíme intenzivní hlad. Pokud navíc dodržíme pravidlo pěti až šesti menších porcí jídla za den, pocit hladu by se neměl vůbec dostavit.
Vláknina: Pomáhá dosáhnout rychleji pocitu zasycení, proto zařadíme do svého jídelníčku co nejvíce zeleniny a ovoce. Bílé pečivo a těstoviny potom vyměníme za celozrnné. Tendence k přejídání pak budou mnohem menší.
Pokud si nevíme rady, jak napravit svoji životosprávu, nestyďme se vyhledat odbornou pomoc diabetologa, případně výživového poradce, který nám s úpravou stravovacích návyků pomůže.
V souvislosti s jídlem je nezbytné léčit poruchy příjmu potravy, u kterých k přejídání dochází, jako je např. záchvatovité přejídání nebo bulimie. Za těmito poruchami stojí vždy psychika, proto je na počátku léčby vždy psychoterapie, případně užívání antidepresiv, důležitá je i podpora rodiny a blízkých.
Více o tom, co tělu škodí čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 42.
