DESET PŘÍČIN OSLABENÉ IMUNITY
S příchodem chladnějších podzimních a zimních dnů jsme opět náchylnější k nachlazení, chřipce, covidu-19 i dalším onemocněním. Důvodů je více, od nedostatku vitaminu D, protože je méně sluníčka, přes nižší příjem vitaminů v podobě ovoce a zeleniny či proměnlivosti počasí a podcenění oblečení. Když už nemoc přijde, je potřeba dopřát si klid na léčbu a poslouchat rady lékaře. Mnohem lepší ale je onemocnění předejít. To se nám může alespoň do určité míry podařit, pokud zapracujeme na posílení imunity neboli obranyschopnosti organismu. Jak na to? Naši odborníci přinášejí svoje rady a tipy.
Stav imunitního systému závisí na životním stylu. „Základním předpokladem pro správnou funkci imunitního systému je zdravá životospráva, vyvážená střevní mikroflóra a příjem vitamínů,“ říká MUDr. Kateřina Pinterová z laboratoře SYNLAB. Co tedy obranyschopnost organismu brzdí?
1. Nadměrná stres
Zde hrají roli hormony adrenalin a kortizol, který potlačuje činnost imunitního systému snížením počtu lymfocytů – krvinek, které bojují s patogeny. Stres negativně působí také na trávicí systém, kdy samotný stres může být příčinou průjmu nebo zácpy či spouštěčem některých zánětlivých onemocnění střev. Dalším orgánem, kterému dlouhodobý stres nesvědčí, je srdce. Zvyšuje tepovou frekvenci a krevní tlak, hrozí hypertenze a další srdeční onemocnění. Stresové hormony mají vliv na uvolňování cholesterolu a triglyceridů do krevního oběhu, a tím ovlivňují celý kardiovaskulární systém.
2. Únava a nedostatek spánku
K obranyschopnosti organismu přispívá i kvalitní spánek, při kterém si odpočineme fyzicky i psychicky. Ten by měl trvat 6 až 8 hodin. Špatné rozložení psychické a fyzické zátěže jsou nejčastějšími důvody nespavosti. Zhruba dvě hodiny před spaním bychom neměli cvičit ani prožívat psychický stres či projíždět sociální sítě na mobilu.
3. Nezdravá strava a špatné stravování
Pokud jíme ve spěchu u televize nebo se stravujeme ve fast foodech, protože nestíháme, naše tělo trpí jednak nedostatkem vitamínů a minerálů a můžeme se potýkat např. se zácpou, která je daná nízkým příjmem vlákniny a špatným pitným režimem. To vše má za následek nadváhu, únavu a celkové oslabení organismu a náchylnost k onemocněním.
4. Kouření
Má negativní vliv na cévy, srdce a nikotin také snižuje citlivost bílých krvinek vůči patogenům. Poškozuje také sliznice horních cest dýchacích, které jsou pak náchylnější k průniku patogenů a k běžným respiračním onemocněním.
5. Nadužívání alkoholu
Negativně působí na játra i střevní mikroflóru, která je pro obranyschopnost organismu také důležitá. Alkohol může u některých lidí zapříčinit projev alergie. Pravidelné nadužívání alkoholu může způsobit chronický zánět slinivky břišní. To má za následek nižší produkci bílých krvinek slinivkou, a tedy i nižší obranyschopnost organismu, případně rozvoj diabetu 2. typu.
6. Nadměrná konzumace léků
Ani s běžnými léky proti bolesti bychom to neměli přehánět, zatěžují játra, mohou poškodit sliznice žaludku a střev a způsobit záněty. Dalším problémem je, že mnohdy lidé chodí kromě praktického lékaře i k dalším specialistům. A tím může dojít i k situaci, že pacient obdrží více léků, které jsou buď s podobným složením, nebo jsou jejich účinky ve vzájemném rozporu. Je důležité se proto o všech lécích, které berete poradit se svým praktickým lékařem. „Například pacienti trpící hypertenzí by měli svého praktického lékaře a všechny ambulantní specialisty vždy a přesně informovat, jaké léky užívají. Tím se výrazně sníží riziko předávkování, pokud by více lékařů předepsalo lék s podobným účinkem. Nebezpečné také mohou být některé kombinace léků na snížení hladiny cholesterolu v krvi a některých antibiotik, které mohou vést k poškození svalových buněk,“ konstatuje prof. MUDr. Miroslav Souček, garant projektu Srdce v hlavě. Samostatnou kapitolou jsou pak antibiotika a jejich chybné užívání při virových nemocněních.
7. Dehydratace
Nedostatek tekutin působí negativně na kardiovaskulární systém, ledviny i močový měchýř. Mohou vznikat záněty močových cest a únava, která pak přispívá ke snadnějšímu rozvoji infekce.
8. Nedostatek pohybu
Pokud chybí pravidelný pohyb, pohybový aparát rychleji stárne a stává se méně odolným. Pohyb také zvyšuje vitální kapacitu plic a okysličení orgánů, příznivě působí na kardiovaskulární systém, a tedy i na aktivitu bílých krvinek, které mohou v krvi rychleji vyhledávat patogeny.
9. Nedostatek vitaminu D
Vitamin D si naše tělo neumí vyrobit samo, 90 % jej získáváme ze slunečního záření, 10 % z potravy. Jeho nedostatkem trpí velká část populace a dlouhodobý nedostatek vitaminu D negativně působí na naši imunitu. „Způsobuje mimo jiné větší riziko chřipek, nachlazení či jiných respiračních onemocnění, mezi které můžeme zařadit i covid-19. Kromě oslabené imunity stojí nedostatek slunečních paprsků také za zvýšenou únavou a nedostatkem energie, bolestí hlavy či podrážděností,“ upozorňuje celostní lékař MUDr. Bohumil Ždichynec.
10. Autoimunitní onemocnění
Pokud pacient trpí vrozeným autoimunitním onemocněním, znamená to, že imunitní systém nedopatřením ničí buňky, které jsou tělu vlastní. Např. při diabetu 1. typu imunitní systém nedopatřením zničí beta buňky slinivky břišní produkující inzulin, u některých chronických onemocnění střev jako např. Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitidy jde o autoimunitní zánět střevní sliznice atd. Nemocný je pak často náchylnější k jiným onemocněním, protože imunitní systém nepracuje správně.
Více o imunitě a jak ji posílit najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 44.
