Jak si hýčkat imunitu...
S příchodem chladnějších podzimních a zimních dnů jsme opět náchylnější k nachlazení, chřipce, covidu-19 i dalším onemocněním. Důvodů je více, od nedostatku vitaminu D, protože je méně sluníčka, přes nižší příjem vitaminů v podobě ovoce a zeleniny či proměnlivosti počasí a podcenění oblečení. Když už nemoc přijde, je potřeba dopřát si klid na léčbu a poslouchat rady lékaře. Mnohem lepší ale je onemocnění předejít. To se nám může alespoň do určité míry podařit, pokud zapracujeme na posílení imunity neboli obranyschopnosti organismu. Jak na to? Naši odborníci přinášejí svoje rady a tipy.
O čem je řeč
Jde o schopnost organismu bránit se cizorodým látkám, které do něj chtějí proniknout z vnějšího prostředí, anebo se do něj už dostaly. V praxi jde nejčastěji o viry, bakterie a plísně. Souhrnně se tyto látky nazývají antigeny. Reakcí na přítomnost antigenů je tzv. imunitní odpověď. Imunitu máme jednak vrozenou, kterou předává dítěti jeho matka a patří k ní i ochranné bariéry, jako jsou kůže či sliznice, které tělo brání proti proniknutí cizorodých látek, a získanou, již získáme během života při setkávání se s patogeny. Podle typu obranného mechanismu pak dělíme imunitu na látkovou, kdy jsou patogeny zneškodněny, než se dostanou do buňky, a buněčnou. Ta ničí patogeny, které jsou uvnitř buněk.
Jak to funguje
Imunitní systém je rozsáhlá síť buněk a tkání, které neustále chrání naše tělo proti patogenům. Dokáže rozlišit vlastní buňky od cizích a rozpoznat vlastní mrtvé nebo poškozené buňky. Za imunitu jsou zodpovědné různé typy bílých krvinek, leukocytů, které v krevním řečišti neustále vyhledávají patogeny. Jde o fagocyty, které pohlcují patogeny a mrtvé nebo odumírající buňky, a lymfocyty, které při setkání s antigenem (cizí patogen) vyvolávají imunitní reakci, tj, navážou na antigen specifické protilátky imunoglobuliny. Tím jej označí a fagocyty ho následně zlikvidují.
Může dojít k poruše
Pokud imunitní systém reaguje příliš, vznikají alergie a autoimunitní onemocnění. Alergie je nepřiměřenou reakcí imunitního systému organismu na látky, které jsou v našem prostředí běžné. Alergická reakce je způsobena nesprávnou aktivací protilátek (imunoglobulinů) vlivem určité látky alergenu. Tím může být jakákoliv látka bílkovinné povahy obsažená ve vzduchu, vodě či potravinách. Alergie nejsou jen problémem dnešní doby, faktem ale je, že v posledních letech trápí alergie až 30 % populace vyspělých zemí, a to zejména ve městech. Více se vyskytují alergie na pyl i na některé potraviny. „Častější nález alergií souvisí s našimi genetickými dispozicemi a jejich interakcí s vnějším prostředím. Změny ovzduší, stav přírody a další faktory vedou ke změnám alergenů kolem nás nebo ke zvýšení jejich počtu. Samotná geneticky daná predispozice je také zvyšována už stávajícím počtem alergiků v populaci a nárůstem proalergických genů v populaci,“ shrnuje MUDr. Jitka Petanová, CSc. z Ústavu imunologie a mikrobiologie VFN a 1. LF UK. Autoimunitní onemocnění obecně znamená, že imunitní systém začne vytvářet protilátky proti vlastním buňkám. Jde např. o atopický ekzém na kůži, diabetes prvního typu, zánětlivá onemocnění střev jako např. Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, záněty mandlí aj. Pokud je imunitní reakce organismu naopak snížená, tj. je zde nedostatečná reakce na patogeny, mohou vznikat onemocnění jako např. pásový opar, záněty jater, tuberkulóza, HIV nebo rakovinné nádory.
Více o imunitě, co ji oslabuje a jak ji nastartovat najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 44.