Lucie Macháčková (36) je komičkou: Miluju, když můžu lidi rozesmát!
Na rčení, že všechno zlé je k něčemu dobré, přece jen něco bude. Své o tom by mohla Lucie Macháčková (36). Úraz ji v dětství připoutal na lůžko, a tak ji přivedl k literatuře a touze stát se spisovatelkou, což se nakonec podařilo. Příběhy a básničky, které už jako malá holka napsala, nosí dodnes v hlavě. Dnes je autorkou knih Historky z Tinderu a Protivný sprostý matky a třetí kniha čeká na vydání v říjnu. Navíc miluje humor. Provází ji celý život a ze všeho nejradši má, když může lidi rozesmát. A tak se stala stand-up komičkou. Hnacím motorem jejího života je však její dvouletá dcerka, která ji dělá šťastnou.
Dětství měla hezké. Jak sama Lucie říká, takové idylické vyrůstání jedné malé knihomolky na jihomoravské vesnici Čejč. Když jí bylo deset, přišel vážný úraz nohy, a musela si tak projít sérií operací, které ji nejprve upoutaly na lůžko, pak musela chodit o berlích. „To ještě prohloubilo můj zájem o literaturu. Nemohla jsem blbnout venku, tak jsem blbnula na papíře. Utíkala jsem do světa historických románů, vymýšlela a sepisovala vlastní příběhy, básničky. Myslím, že jsem psala od chvíle, co jsem uměla vzít do ruky tužku,“ vypráví Lucie, která už ve škole tehdy paní učitelce nahlásila, že bude spisovatelkou. To se jí nakonec splnilo. Je autorkou knih Historky z Tinderu a Protivný sprostý matky. První z nich se dokonce stala bestsellerem.„Je to sbírka komediálních povídek ze světa seznamování, kde líčím s humorem a nadsázkou milostné trampoty ze života mého i mých kamarádek. Je to jízda světem bizárů a je to ohromná legrace. Protivný sprostý matky je kniha žánrově trochu jiná. I u ní se občas budete smát, ale občas také brečet a občas si z toho půjdete dát panáka. V říjnu mi vychází třetí kniha Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala. A to bude opět kupa legrace!" popisuje Lucie s humorem svým vlastním svoje díla.
Stáž v Británii
S žánrem stand-up comedy se potkala poprvé v roce 2010. Tehdy byla na stáži ve Velké Británii, kde studovala dokumentaristiku. „Britský stand-up mě naprosto nadchl. Přišlo mi úžasné, že jednomu člověku stačí jen jeden mikrofon a jeho vlastní slova, nápady a myšlenky na to, aby zvládl hodinu a půl bavit dav dvaceti tisíc lidí. Začala jsem chodit do stand-up comedy clubů a koukat na to v televizi,“ líčí svoje prvotní kroky ke stand-upu, byť v té době ji ani nenapadlo, že jednou by mohla na jevišti sama stát. Vždycky se spíš považovala za introverta. A hlavně, chtěla být přece spisovatelkou. Že by k tomu přidala ještě stand-up, bylo zkrátka nemyslitelné. Na čas v Británii ale moc ráda vzpomíná a ráda se tam vrací. Tři čtvrtě roku, které tam strávila, považuje za jedno z nejlepších období. „Miluju to tam, sedí mi britský humor. Vždycky když jedu do Velké Británie, snažím se zařídit si nějaké stand-up vystoupení. Stand-up scéna hlavně v Londýně je opravdu obří a příležitostí je spousta. Když jsem tam v roce 2018 pár týdnů pobývala, vystupovala jsem klidně pětkrát do týdne. Jednou v centru Londýna, podruhé ve vesnické hospůdky v Greenwichi, potřetí v obřím klubu po boku Nathana Catona, který je dnes již etablovanou stand-up hvězdou. Neměla jsem problém sehnat i dobře zaplacené vystoupení, i když živit se stand-upem v Londýně by bylo asi hodně náročné,“ vzpomíná Lucie, která si také u nás už vydobyla své jméno. „Baví mě na tom ty emoce. Je to úžasná jízda, obří adrenalin. Dává mi to sílu, při povedeném vystoupení zažívám obrovské návaly euforie, je to skoro jako nějaká droga. Často se mi stává, že dorazím na show unavená, špatně naladěná a třeba i nemocná a vůbec se mi nechce jít někoho rozesmívat. Pak ale vezmu do ruky mikrofon a všechno špatné je rázem pryč. Není pro mě nic krásnějšího, než když dokážu lidi rozesmát,“ svěřuje pocity při svých vystoupení.
Celý příběh čtěte v tištěném Aha! pro žýeny číslo 33.