Zdeněk Absolon (30) z Benešova zanechal studia sociologie a je z něj šťastný řezník!
Zdeněk Absolon je v oboru zpracování masa spokojený. Spolu s bratrem vlastní v současnosti malé řeznictví v pražském Braníku. Pokračují tím vlastně v rodinné tradici, kterou obchod s masem byl již v minulém století. Zatímco jeho o sedm let starší bratr si cestu k této práci našel již v mládí, mladší Zdeněk z počátku tíhnul k humanitním vědám a své cíle přehodnotil až krátce poté, co poznal svou současnou manželku…
Rodina Absolonových má obchod s masem v krvi. Už Zdeňkův dědeček v padesátých letech minulého století obchodoval s koňmi. „Děda měl své stáje a obchodoval s živými zvířaty. Po válce byl vedený jako účastník druhého odboje, tak mohl jako jeden z mála podnikat. Tradici pak převzal tatínek. Ten ke koním přidal ještě obchod s živým skotem a prasaty, která si nechával porážet,“ přibližuje Zdeněk Absolon rodinnou tradici, na kterou pak navázal jeho bratr Ladislav a později se k němu přidal i sám Zdeněk. „Bratr je o sedm let starší a od počátku věděl, že chce pokračovat v tom, co naše rodina dělá už dlouhá desetiletí. Já jsem tak jasno neměl, a proto jsem šel na gymnázium, kde mi díky skvělým pedagogům učarovaly společenské vědy, hlavně filozofie a sociologie, které jsem chtěl studovat,“ vzpomíná nyní už zkušený řezník. Ke studiu humanitních věd Zdeňka přijali, ale krátce na to zjistil, že chce od života něco jiného než ležet v knihách. „Prostě jsem přišel na to, že bez koukání do knížek se škola vystudovat nedá,“ směje se. V té době také poznal svou manželku, která ho podpořila v rozhodnutí nechat studia a začít pracovat společně s bratrem, který byl v té době již ostřílený řezník a vlastnil bourárnu masa (místo, kde se porcují kusy poražených zvířat pro následný prodej – poznámka red.) v Dlouhé Lhotě nedaleko Benešova.
Rodinný podnik
Práce v bratrově podniku Zdeňka opravdu naplňovala. „Byla to dřina, ale krásná,“ říká mladý muž. Zhruba před šesti lety se pak dozvěděli, že v Praze v Braníku je na prodej malé řeznictví, kam jejich táta kdysi dodával maso. „Jakmile jsme to zjistili, nebylo, co řešit. Chopili jsme se příležitosti a pustili se s bráchou do našeho největšího firemního dobrodružství,“ popisuje. Jejich začátky na novém místě nebyly zrovna snadné, ale vsadili na osobní přístup k zákazníkům a vyplatilo se. „Zákazníci sice byli zvyklí, že nějaké řeznictví se v lokalitě vyskytuje, ale i tak si zpětně říkám, že to byla tak trochu doba temna, hlavně za začátku, když si nás lidé přišli vyzkoušet. Do budoucích zákazníků jsme investovali tisíc procent, věděli jsme totiž, že když zákazníka jednou rozzlobíme, už se k nám nevrátí,“ říká mladý podnikatel, který ví, že individuální přístup ke každému zákazníkovi je dlouhodobě výhodný pro obě strany. V podniku postupně začaly kromě bratrů Absolonových pracovat také obě jejich manželky, i když zpracování masa původně nebylo jejich oborem. Zapojili se i tatínek a maminka, která do podniku vložila hlavně své kuchařské umění. Nesmíme zapomenout ani na nejmladší generaci. Zdeněk s manželkou mají tři děti a čtvrté na cestě. Nejstarší je desetiletý Toník, který by s tátou a strejdou jednou rád v podniku pracoval. „Určitě budu rád, když Toník půjde ve stopách rodinné tradice, ale rozhodně ho k tomu nenutím. Chtěl bych, aby se věnoval čemukoliv, co ho bude těšit,“ usmívá se Zdeněk.
Pořádně ve sklenici - Nejen o tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 11.