Bývalý stavař Oldřich (74) z jižní Moravy je dnes významným producentem slámového vína!
Na počátku byla láska k vínu, jehož pěstování bylo pro Oldřicha Drápala (74) relaxem na úrovni zahrádkářství. Na své malé vinici se učil s vínem pracovat a to, co se mu urodilo, měl pro domácí použití. Nikdy nechtěl dělat víno ve velkém. Před necelými dvaceti lety se rozhodl vyzkoušet výrobu slámového vína. Dnes se díky letům poctivé práci řadí mezi největší producenty u nás i v Evropě. Vyrobí až 30 tisíc lahví slámového vína ročně…
S vínem začal pan Oldřich, původní profesí stavař, koketovat ve svých 30 letech. Jednalo se o koníček na úrovni zahrádkaření, který mu přinášel radost, a zároveň ho každý rok dokázal i něčím překvapit. Jak sám říká, víno je totiž živé. Postupem času se vínu začal věnovat i jeho syn, který nastoupil na Střední vinařskou školu ve Valticích a vlastně převzal od táty pomyslnou štafetu. „Vždycky jsem říkal, že ve sklepě zkrátka nemůžou být dva. Proto vinařství postupně převzal můj syn a já jsem prakticky asi osm let nedělal žádné víno. Nicméně pořád se to ve mně hromadilo a chybělo mi to. Tak jsem se v roce 2003, kdy mi bylo 55 let, rozhodl, že se k vínu vrátím,“ popisuje Oldřich začátky, kdy se z pouhé záliby začala stávat profese. Zároveň však věděl, že nechce mít velké vinařství ani nějaký obrovský vinný sklep. Proto se Oldřich rozhodl zaměřit své snažení na slámové víno, jehož výroba je sice náročná, ale není nutné mít na ní velké prostory. „Inspiroval mě vlastně i můj syn, kterému se na škole společně s učitelem podařilo »slámovku« vyrobit. Tenkrát mu bylo pouhých 18 a já si řekl, že když to zvládl on, tak proč ne já,“ usmívá se dnes už zkušený vinař, kterého lákaly také možnosti zlepšit kvalitu slámového vína u nás.
Nejvyšší liga
Do výroby slámového vína se Oldřich Drápal pustil, aniž by s ní měl jakékoliv předchozí zkušenosti. Chtěl ji zkrátka vyzkoušet a říkal si, že když se nebude dařit, nechá toho. Zároveň to pro něj bylo velkou výzvou, protože toto odvětví produkce vína je ještě poměrně neprobádané „Vzpomínám si, že už jeden můj legendární profesor Vilém Kraus, vinař tělem i duší, kdysi řekl, že vyrobit slámové víno je sice ta nejvyšší liga, ale zároveň největší řehole. Hrozny totiž posbíráte v srpnu a v září, lisujete je začátkem jara a výsledný produkt je hotový až další Vánoce. Jeho výroba tedy trvá více než rok. A právě dostat se do dvouletého cyklu, abych měl vůbec co prodávat, bylo u mého podnikání to nejsložitější,“ přiznává. Z počátku to byla metoda pokusu a omylu, ale časem si pan Oldřich našel systém, díky kterému se mu začalo dařit. Na rozdíl od výroby klasického vína se na slámové víno využívají jen dostatečně zralé hrozny, které se sklízí během srpna a září. Specifikem také je, že se hrozny nesmí sbírat do plných beden a klást na sebe, ale pouze vedle sebe. Pak se rozloží do půdních prostor na slámu nebo se zavěsí do netkaných textilií a nechají se do jara nebo minimálně po dobu tří měsíců, vyschnout. Až pak se hrozny lisují. „Kdybych vyráběl klasické víno s tím, že seberu hrozny v září a budu je následně lisovat, získám z kila zhruba 6 až 6,5 decilitru šťávy, kdy v litru moštu je 20 deka cukru. Jenže na jaře ze stejných hroznů pro slámové víno vylisuji jen 1,5 až 2 deci šťávy. Jakmile se z nich odpaří voda, vznikne koncentrát, který obsahuje navíc chutné extrakty přirozeně vzniklé procesem vysychání a třeba i 40 deka cukru na litr,“ vysvětluje rozdíl expert. Pro Oldřicha Drápala je ze všeho nejdůležitější, aby hrozny vyschly přirozenou cestou. Dnes už se sice objevují možnosti, jak hrozny vysušit mnohem rychleji než za několik měsíců, to se ale následně negativně projeví na jejich chuti i kvalitě.
Žádné zbytky - Jak se Oldřichu Drápalovi podařilo zužitkovat vše, co sklidí a mnoho dalšího se dočtete v tištěném Aha! pro ženy číslo 15. Jeho vína lze zakoupit na www.drapalovoslamovevino.cz.
