Dana Steinová (70) - Třicet let vzdělává seniory!
Je matkou šesti dětí a babičkou osmi vnoučat. Možná byste si mysleli, že pro jednu ženu je to více než dostatečná životní náplň. Ing. Dana Steinová (70) se ale nespokojí s málem a potřebuje být stále aktivní. Více než 30 let se zabývá vzděláváním seniorů a školí trenéry paměti u nás i v zahraničí. Navíc je předsedkyní České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging, předsedkyní Krajské rady seniorů hlavního města Prahy a generálním sekretářem EURAG – Evropské federace seniorů.
Původně vystudovala vysokou školu ekonomickou, ke vzdělávání seniorů se dostala až později a hodně k tomu přispěla náhoda. „Když jsem dokončila školu, bylo mi devětadvacet a měla jsem čtyři děti, se kterými jsme podnikali spoustu věcí, chodili jsme plavat, cvičit, učili se jazyky. Když byly tehdy nejmladší dceři tři roky, nastoupila jsem do práce a měla pocit, že na děti najednou nemám dost času. Tak jsme si s manželem pořídili páté, abych mohla být dál na mateřské,“ vzpomíná Dana. Péče o pět dětí byla náročná jak finančně, tak po psychické stránce. I když manžel, který byl strojař, svou ženu všemožně podporoval, musel hlavně chodit do zaměstnání. Časem zatoužila vytvořit něco svého i mimo rodinu. „Náhodou se mi v roce 1983, v době, kdy se narodilo moje páté dítě, dostal do rukou článek o Klubu aktivního stáří, kde se senioři mohou seznámit s vrstevníky a dělat společné aktivity. Já se tehdy rozhodla, že založím takový klub na Jižním Městě, kde jsme bydleli,“ říká Dana, které se přes všemožné potíže na úřadech podařilo klub založit a nabízela v něm besedy, koncerty, přednášky a řadu dalších zajímavých věcí. Právě v klubu seniorů vznikla myšlenka na založení Univerzity třetího věku, která tenkrát fungovala v Polsku a ve Francii. Danu nadchla a začala na jejím vzniku pracovat…
Všechno zlé je k něčemu dobré
V roce 1986 se jí podařilo setkat s děkanem lékařské fakulty a hlavním geriatrem ministerstva zdravotnictví, profesorem Vladimírem Pacovským, a získat ho pro svůj koncept. „Vlastně jsem prosadila hromadný návrat seniorů do školních lavic a stala se pak organizační pracovnicí Univerzity třetího věku na Lékařské fakultě UK, kde senioři mohli jako první studovat obor biologie člověka. Zároveň jsem získávala děkany dalších pražských fakult pro myšlenku Univerzity třetí věku. Do roku 1992 bylo otevřeno dalších deset oborů. Pak se ale ministerstvo školství rozhodlo, že organizaci převezme a bude ji řídit samo. Tenkrát jsem to brala jako osobní křivdu, bylo to takové moje další dítě…“ dodává Dana. Nicméně všechno zlé je k něčemu dobré. O rok později zahájila činnost mezigenerační Univerzity volného času, která měla sloužit všem, nezaměstnaným, matkám na rodičovské dovolené a samozřejmě starobním a invalidním důchodcům. V roce 2004 založila Experimentální univerzitu pro prarodiče a vnoučata a o rok později spojila samostatně existující vzdělávací programy pod jednu střechu a vytvořila Centrum celoživotního vzdělávání, které funguje dodnes a v němž s ní pracují i její dvě nejmladší děti Marek a Dana.
Se »studenty« na cestách
Většinu kurzů celoživotního vzdělávání navštěvují ženy. „Jsou obvykle životaschopnější, chtějí být déle aktivní a v kontaktu s okolním světem. Muži, pokud na kurzy přijdou, jsou tu většinou se svými manželkami. Pro zajímavost, nejstarší dáma, která u nás studuje je ročník 1922, “ říká pyšně Dana. Hlavním důvodem, proč se starší lidé rozhodnou studovat, je potřeba sociálního kontaktu. „Když člověk odejde do důchodu, postupně se u něj začnou projevovat různé nemoci, mnohdy ztrácí kontakt s kolegy z práce a se světem vůbec. Možnosti, kde by se seznámil s lidmi, kteří mají podobné zájmy, jsou pak značně omezené. Největším přínosem pro starší lidi není to, co se na kurzech naučí, ale fakt, že vyjdou z izolace vlastního bytu a jsou v kontaktu se svými vrstevníky. Vlastně si díky celoživotnímu vzdělávání vytvoří nový životní program a i ve stáří žijí plnohodnotně,“ vysvětluje zkušená lektorka, které se zdravotní problémy vyhýbají i díky velkému životnímu elánu a jíž byste určitě netipovali 70 let. „Rozmanité obory ke studiu seniorům nabízí vlastně každá fakulta vysoké školy, která má univerzitu třetího věku. Centrum celoživotního vzdělávání je však unikátní v mnoha směrech. Je nezávislé na státních příspěvcích, nabízí kromě studia zahraniční výměnné pobyty pro studenty, aktivizační pobyty v lázních a u moře, poznávací zájezdy, kulturní pořady, atd.“ popisuje Dana, která si organizační talent vypěstovala hlavně díky svým šesti dětem a se svými studenty procestovala téměř celý svět. Vnoučata, kterých má tato aktivní babička zatím osm, ji před lety inspirovala ke vzniku Experimentální univerzity pro prarodiče a vnoučata. „S konceptem jsem se seznámila v USA a byla jsem nadšená. Studium vlastně nabízí smysluplné trávení společného času tak, aby to bavilo babičky, dědečky i děti. Navíc každý obor doplňujeme tematickým letním táborem. Letos je to Jak se žilo v Antice, takže v létě jedeme do Říma,“ usmívá se.
Jak se trénuje paměť pomocí mnemotechniky? Dozvíte se v tištěném Aha! pro ženy číslo 50.