Marika (46) je zdravotní sestřička z Ukrajiny - v Praze se věnuje aromaterapii...
Když se usmíváš na svět, svět se usmívá na tebe, říká bývalá zdravotní sestřička Maria Leheta (44). Pochází ze západní Ukrajiny, ale nový domov našla v Praze. A nejen to, osud ji tu přivedl i k nové profesní dráze. Jako aromaterapeutka pomáhá zejména ženám, aby objevily svou krásu a dovolily si do ní naplno rozkvést.
„Narodila jsem se v Zakarpatí, které do roku 1941 bylo součástí Československa. Máme tam i školy pojmenované po Masarykovi,“ říká. Otázku národnosti neřeší u jiných ani u sebe. „Je to relativní. Moje máma je Maďarka, táta ze Zakarpatské Ukrajiny. Jsme takový mix. My tam vlastně ani nemluvíme ukrajinsky. Máme svůj vlastní dialekt, ve kterém jsou slovíčka z maďarštiny, češtiny i němčiny,“ vysvětluje Maria, které nikdo neřekne jinak než Marika. Poprvé do Čech přijela v roce 2004 za manželem, který v Praze pracoval. Zpočátku se jí tu moc nelíbilo. Doma je doma. Na Ukrajině byla zdravotní sestrou a pracovala na hygienické stanici. V Praze našla obživu v kuchyni. „Bylo to těžké. Skoro každý den jsem brečela. Dělala jsem 14 až 16 hodin denně a byla to dřina. Tehdy jsem říkala, jedu domů a už se sem nikdy nechci vrátit. Ale pak mě to do Prahy táhlo stále víc,“ vzpomíná. V roce 2006 se v české metropoli usadila celá rodina i s dětmi. Zatímco manžel se věnoval své profesi, Marika teprve svou životní cestu v nové zemi hledala. Pracovala mimo jiné na recepci v advokátní kanceláři, dělala manažerku italským obchodníkům, prodávala oděvy v luxusním butiku v Pařížské ulici.
Oleje pro pohodu i zdraví
V té době jí vstoupily do života vůně, přesněji řečeno éterické oleje. Začala je nejdříve používat sama pro sebe, pak pro rodinu, kamarády. „Oleje mi obrátily život o 360 stupňů. Začala jsem víc vnímat přírodu. Začala jsem se zabývat tím, proč jsou pleťové krémy tak drahé, a stejně mi nepomáhají. Pátrala jsem po tom, proč je to tak, a zkoumala účinky na své pleti. Pak jsem začala studovat Institut aromaterapie v Praze,“ líčí další ze svých největších životních zvratů Marika. Podle ní je práce důležitá nejen pro to, aby měl člověk z čeho žít, ale také aby ho naplňovala. „Chci dělat radost lidem, pomáhat jim. Čím je člověk starší, tím víc potřebuje dělat něco, co bude přínosné i pro ostatní,“ objasňuje. Přece jen se nabízí otázka, proč se vystudovaná zdravotní sestřička nevrátila ke své původní profesi? „Měla jsem to v úmyslu. Udělala jsem si i úřední uznání platnosti diplomu, ale pak po mě chtěli ještě spoustu dalších věcí. Musela bych do Brna, dodělávat další zkoušky. Děti byly ještě malé, začaly chodit do školy. Potřebovala jsem pečovat o ně a o domácnost. Bylo to složité, a tak jsem zdravotnictví vzdala,“ říká Marika. Rozhodně toho ale nelituje. „Umím se do lidí hodně vcítit. Kdybych byla s pacienty, bylo by mi jich strašně líto a nosila bych tu tíhu domů. Teď lidem pomáhám, aby byli a cítili se krásní. Udělám jim olejíčky speciálně na jejich pleť nebo masážní olej pro pohodu a zdraví. Odcházejí příjemně naladění a já jdu příjemně naladěná domů,“ vysvětluje.
Proč věří síle přírody a mnoho dalšího se dočtete v tištěném Aha! pro ženy číslo 48.