Jitce (54) z Brněnska pomáhá doma Amálka - asistenční pes!
Jana, Sára a Petra. Je to už sedmnáct let, co Jitka Sedlačková (54) přivedla v Brně na svět trojčata. Tehdy neměl nikdo ani tušení, jak těžký život rodinu čeká. Dvě dívky jsou zdravotně postižené, třetí naštěstí dokázala nad handicapem po velkém boji zvítězit. V domácnosti je velkou pomocí manžel Peter (52). A všude je plno i pětileté Amálky, zlatého retrívra, asistenčního psa, bez kterého si už nedokážou svůj život představit.
Padly si do oka
Amálka, která je dnes nedílnou součástí rodiny Sedlačkovy, je bez průkazu původu. Jde současně o asistenčního i terapeutického pomocníka. To, že je pes čistokrevný, není totiž ještě zárukou vhodných povahových vlastností pro daný typ výcviku. „Amálka nám pomáhá, jak se jen dá. V její přítomnosti jsou holky klidnější. A navíc o společných dovolených si můžeme nechat jenom zdát, ovšem právě její zásluhou někam patříme. Poznali jsme nové kamarády v těch, kteří jdou podobně trnitou cestou jako my. Jezdíme na společné akce s našimi asistenčními psy, píšeme si a vyměňujeme zkušenosti,“ pochvaluje si maminka dívek. Překvapilo ji, jak je z Amálky cítit, že je s nimi šťastná, a pomoc pro rodinu bere spíše jako hru. Nejde tedy o nic stresujícího. „Přitom se setkávám s lidmi, kteří takového psa litují, jak asi trpí. Jenže si neuvědomují, že náš čtyřnohý kamarád prožívá daleko bohatší, pestřejší život, než kdyby byl s někým, kdo je doma věčně zavřený. S Amálkou samozřejmě chodíme často na procházky, které prospívají celé naší rodině.“ Fakt, že mají doma psí pomocnici, si pochvaluje i dcera Petra. „Amálku jsme viděli poprvé až po 10 měsících od pohovoru, přesně 1. července, kdy nám ji trenérka přivezla. Budu si to pamatovat po celý život, protože byl první den prázdnin a já jsme to brala i jako dárek za vysvědčení. Její trenérka s námi ještě pár dnů zůstala, aby se přesvědčila, jak nám to spolu bude klapat. Spala ale na hotelu, to aby si pes postupně zvykal na někoho jiného. Já jsem si s Amálkou vytvořila pevné pouto od začátku, protože jsem jí házela míčky, což má ze všech her nejraději. Prostě jsme si padly do oka,“ usmívá se sedmnáctiletá slečna.
Jako rodinný psycholog
Po dalších dvou měsících si Sedláčkovi přijeli na Superden Helppes do Prahy převzít Amálku symbolicky, společně jako jiní potřební, z rukou patronů, známých osobností. Tím Amálčiným se stala herečka Jana Stryková (39). „Čtyřnozí asistenti studují na jakémsi psím vysokém učení, takže na konci výcviku dělají závěrečnou zkoušku. A potom za účasti patronů skládají přísahu. Olíznou postupně něčím navoněné „žezlo“ a tím současně potvrzují, že budou sloužit věrně svému pánovi, přinášet a podávat mu věci tak, jak byli vycvičeni a jak jim napovídá instinkt,“ vzpomíná Petra na pasování Amálky. Zlatý retrívr toho v rodině se dvěma postiženými dcerami zvládá vskutku hodně. Otevření dveří je pro něj samozřejmostí, stejně dobře otevře pračku a vytáhne z ní prádlo, poradí si i se šuplíky a z nich donese, co je třeba. Podat dokáže Amálka všechno, od papíru až po sklo. A rozvázání tkaničky u bot nebo svléknutí svetru? To zvládne levou zadní. „Není to u dětí jen o polohování, canisterapii, ale Amálka plní i roli rodinného psychologa. Už tím, že je doma s námi, zklidní napjatější atmosféru a holky zabaví. Brzy po ránu třeba pomáhá Janě z pyžama a přinese jí i oblečení z košíku. A současně svojí přítomností dodává běhu události klid, protože na ni Jana upne svoji pozornost a nezlobí se. A samozřejmě člověka potěší, když ho doma někdo s radostí vítá,“ přiznává maminka Jitka. Život rodiny Sedlačkových není kvůli postižení dcer nijak snadný a tak bez Amálky si to už neumí nikdo z nich vůbec představit.
Celý článek a jak se cvičí asistenční pes čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 37.