Osud jménem Popelka! Vorlíček před ní chtěl emigrovat
22 fotografií
Říká se mu král českých pohádek a komedií. Byl totiž hybnou silou filmů jako Pane, vy jste vdova, Jak utopit dr. Mráčka, ale především legendárních Tří oříšků pro Popelku, zřejmě nejpopulárnější české filmové pohádky vůbec. Přitom krátce před ní režisér Václav Vorlíček (†88) plánoval emigraci!
Jeho filmy, na kterých pracoval většinou s legendárním scenáristou Milošem Macourkem, patří ke klenotům československého filmu 60. až 80. let. Co titul, to hit, ať už pohádkový, nebo komediální...
Hollywood nevyšel
Krátce po srpnové okupaci roku 1968 ale Vorlíček zvažoval emigraci, naštvaný, že mu invaze vojsk Varšavské smlouvy překazila filmování pro Hollywood. Americký producent totiž připravoval vlastní verzi komedie Kdo chce zabít Jessii? a Vorlíček se scenáristou Milošem Macourkem (†75) dokonce strávili několik týdnů v New Yorku, kde za pohádkový honorář přepisovali scénář.
Tři oříšky pro Popelku – kuriozity z natáčení nejslavnější české pohádky
Osudný 21. srpen ale producenta vyděsil a s tvůrci ze země s nejasnou vyhlídkou ukončil spolupráci. S dalším scénářem Pane, vy jste vdova! chtěl proto frustrovaný filmař zmizet za kopečky. „V roce 1969, tedy rok poté, jsme si dokonce s manželkou opatřili víza do Západního Německa a i s dcerami a nějakým tím kožichem jsme tam začátkem října odjeli navštívit přátele,“ přiznal Václav Vorlíček v biografické knize příznačně nazvané Pane, vy jste režisér!.
Fackovaná o práci
Jenže tamní filmaři ho s girlandami nevítali. V hospůdce, kde se scházeli, narazil na dva mladé německé režiséry, které znal z karlovarského festivalu. „Řekl jsem jim, že mám bezvadný, už hotový scénář a uvažuju, že bych zůstal v Německu a natočil to tam. Jenže oni mi zcela otevřeně řekli, že se sami fackují o práci, ať si to udělám pěkně sám doma...“ vzpomínal.
Šafránková netušila, jak moc ji Němci milují, říká Pavel Trávníček
„Došlo mi, že v Německu bych měl ke své práci, kterou jsem toužil dělat, natáčet filmy a hlavně komedie, velmi složité podmínky,“ přiznal. S rodinou proto opět nasedli do auta a vyrazili k hranicím. „Službu tam měl zrovna takový slušný celník. Vzal si naše pasy, prohlídl si mě, dcery, manželku a tu hromadu kufrů, kterou vezeme zase zpátky, pasy nám vrátil a udiveně se zeptal – vy se vracíte domů? No, když myslíte...“ popisoval Vorlíček v knize.
22 fotografií
