Bohdalová hvězdou Ameriky? Vyřešila průšvih na letišti!
24 fotografií
Je to právě třicet let, co režisér Zdeněk Zelenka (69) natočil pohádku Nesmrtelná teta. Tehdy v kinech trhala rekordy a přinesla slávu hlavním představitelům, navíc Jiřině Bohdalové (92) rovnou Českého lva. Nejvýpravnější český film té doby, který se vysílá každé Vánoce, vznikl v rekordním čase, za jeden rok.
Pane režisére, napadlo vás tehdy, že by pohádka mohla mít takový úspěch?
„O úspěchu z pověrčivosti dopředu nikdy neuvažuji, ale od prvního nápadu vždy dělám vše pro to, abych se vyhnul maléru. A v případě Nesmrtelné tety hrozilo, že se mi ten film nepodaří vymyslet, napsat, natočit a dokončit v rekordním čase.“
Jak to?
„V listopadu 1992 přede mnou ležel prázdný papír a 29. listopadu 1993 byla veleslavná premiéra v pražském kině Sevastopol. A na plátnech kin se Teta udržela v celé republice přes deset týdnů, což byl v té době absolutní rekord. A v návštěvnosti ji žádná jiná filmová pohádka nepřekonala po dalších dvacet let. Ovšem stihnout to všechno, to bylo o infarkt.“
Co tomu pomohlo?
„Ta výjimečná nabídka producentů, která zněla: Máme peníze, nemáme ale scénář, premiéra musí být za rok. Tak jsem zrušil Vánoce, zalezl do pracovny a od listopadu do ledna jsem z jedné stránky Erbenovy pohádky Rozum a Štěstí napsal stosedmdesátistránkový technický scénář. Už na začátku jsem byl rozhodnut, že hlavní roli napíši pro Jiřinu Bohdalovou.“
Zdeněk Zelenka v Kápni božskou: Před jakou rolí Bohdalová kličkovala?
Tehdy vám zavolala, že?
„Ona zavolala v okamžiku, kdy jsem se teprve rozhodoval, o čem to vůbec bude. A když zavěsila, tak jsem věděl hned, že tu velkou pohádkovou komedii napíši pro ni. Kdyby tehdy zavolal jiný herec, možná by ta pohádka byla úplně o něčem jiném.“
Probírali jste spolu zpětně, co za tím úspěchem stojí?
„Samozřejmě jsme o tom mnohokrát mluvili a shodli jsme se na tom, že ten film prostě přišel ve správnou chvíli. V těch takzvaných devadesátkách se na lidi hrnul milion nečekaných pohrom v podobě novinek jako volný trh, rekordní zdražování, všudypřítomné zprávy o hrůzách v zemích, kde skončil socialismus a nastoupil tvrdý kapitalismus, a lidi začali klesat na mysli. A najednou přišel film, který přinášel pohodu, úsměv a humor.“
Nesmrtelná teta.
„Ano. Nebylo divu, že v kinech bylo na tuhle pohádkovou komedii vyprodáno i večer od 20 hodin a seděli tam hlavně dospělí. Na pohádce! A po filmu se tleskalo. Lidi se tehdy potřebovali nadýchnout, a tak chodili na těch pár filmů, které jim to umožnily.“
Blesk Podcast: Nesmrtelnou tetu dostala na míru. Bohdalová si za ni odnesla cenu
Kdybyste Nesmrtelnou tetu natočil dnes, myslíte, že to byl opět hit?
„V žádném případě. Úspěch každého titulu závisí nejen na jeho kvalitě, ale v neposlední řadě i na okolnostech, ve kterých se objeví. Zkuste dneska nasadit do kin Pyšnou princeznu! Přišlo by pár zvědavců. A přitom Pyšná princezna nasbírala po premiéře miliony platících diváků.“
Kam všude se Nesmrtelná teta prodala?
„Z těch mnoha zemí to byla třeba Austrálie, Izrael, Kypr, Litva, Ruská federace, Německo, Rakousko či Švýcarsko. Ale v souvislosti se zahraničím mám jednu kuriózní historku.“
Povídejte.
„Zažila ji Jiřina Bohdalová se svým vnukem, když po roce přiletěli opět do USA a na letišti jim imigrantský úředník bránil ve vstupu na americké území, neměli totiž v pořádku doklady. A jeden z černošských imigračních úředníků se na Jiřinu dlouho díval, pak cosi nacvakal v počítači a rozzářil se: »Teta!« On totiž ten film nedávno viděl na nějakém festivalu filmů pro děti a Jiřinu poznal! Výsledkem bylo, že jim do dokumentů dal štempl a Jiřina s vnukem vstoupili na území USA. Večer tuto historku Jiřina vyprávěla Miloši Formanovi, ten se smál a říkal, že už pochopil, jaké je heslo ke vstupu do Spojených států – Nesmrtelná teta!“
Celý článek naleznete v titěné podobě Nedělního Aha! (23. 12. 2023)
Proč nebyla »dvojka«?
Důvod, proč pokračování nikdy nevzniklo, je jednoduchý. „Za prvé nemám rád ždímání jednoho nápadu pořád dokola, a za druhé, a to je nejpodstatnější, dvojka by se musela vymyslet a natočit hned, než zestárnou herci,“ vysvětluje režisér. „A jak já říkám – až na malé výjimky pánbůh dvojky nechce. Herci povyrostli ,a než jsme se rozkoukali, bylo jim pětadvacet a víc.“ Pro Jiřinu Bohdalovou ale napsal obdobnou postavu, jako byla Závist – Bídu v pohádce Boháč a chudák. „Myslím, že tuhle pohádku mají diváci také rádi, často se reprízuje, i když byla natočena za malé peníze a pouze ve studiu,“ doplňuje.
24 fotografií
