Hvězda seriálu Devadesátky Mikluš: Prosbu Hanuše jsem nevyslyšel! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Hvězda seriálu Devadesátky Mikluš: Prosbu Hanuše jsem nevyslyšel!

Robert Mikluš v seriálu Devadesátky
Robert Mikluš v seriálu Devadesátky (Foto ČT, herminapress.cz, Divadlo pod Palmovkou)

Jednoho z vyšetřovatelů minisérie Devadesátky hraje Robert Mikluš (39). Hercova postava kriminalisty Korejse s rozvahou řeší nejtemnější kriminální případy 90. let v čele s králem podsvětí Ivanem Jonákem (†59). Právě kontroverzního podnikatele pak herec skvěle ztvárňuje na divadelních prknech. I z toho důvodu byl nadšen, když se mohl během natáčení minisérie podívat do zchátralého Discolandu Sylvie. Jak si sedl s ostatními herci na place, co říká na velký úspěch seriálu nebo jaká role ho dostala do povědomí televizních diváků? Nejen o tom promluvil v rohovoru pro deník Aha!.

Minisérie Devadesátky bourá žebříčky sledovanosti a diváci ji milují. Jak to vnímáte vy?

„Zaznamenal jsem, že na to lidé skvěle reagují a samozřejmě mě to těší. Jednak je to dobře natočené, výborně obsazené a ta doba je nám přece jen stále blízko. Lidi to zajímá, protože v té době vyrůstali, a také Devadesátky navazují na seriál Případy 1. oddělení, který měl u diváků úspěch.“

Kriminální příběhy zkrátka táhnou.

„Myslím, že to diváky hodně zajímá i z toho důvodu, že skutečné případy, které tam řešíme, nebyly moc zfilmované a tohle téma je stále aktuální.“

Jak vy sám na devadesátá léta vzpomínáte?

„Zvláštní doba. Hladová a nenasytná. Divoká a křehká zároveň. Vyrůstal jsem v tom, takže v tom vždycky už bude bohužel nostalgie.“

Když se vám Česká televize ozvala s nabídkou na roli kapitána Korejse, jak jste reagoval?

„Řekl jsem samozřejmě ano a doufal, že to dopadne. Protože mám přece jen i jiné závazky, kterým musím dostat. Člověk na nabídku kývne a pak neví, jak to bude s časem. Pracuji v Národním divadle a skloubit vše dohromady není vždy jednoduché.“

Jaký případ z těch, co v seriálu vyšetřujete, vám nejvíce utkvěl v paměti?

„Nejvíce mě oslovila kauza Discolandu Sylvie. Když mě pustili dovnitř, bylo to pro mě hodně zvláštní. Prolézat všechny ty místnosti, i když to tam tedy bylo dost vybydlené. Přemýšlel jsem, kde, co a jak bylo a kdo všechno tam vlastně chodil. Tento případ mám rád i z toho důvodu, že v Divadle pod Palmovkou ztvárňuji postavu právě Ivana Jonáka ve hře Pusťte Donnu k maturitě.“

To zní hodně zajímavě, můžete hru trochu popsat?

„Je to komedie postavená na seriálu Beverly Hills 902 10, který v devadesátkách frčel. Donna musí na odvykačku do Čech. Takže se ocitne v roce 1993 v Discolandu. Tam se seznámí s Ivanem Jonákem, který si ji najme na vraždu manželky. Vše je to proloženo písničkami z 90. let. Objeví se tam Tereza Pergnerová nebo Sagvan Tofi.“

Stále se toto představení hraje?

„Ano, určitě si na to zajděte. Autor Tomáš Dianiška je geniální a věřím, že se všichni pobaví.“

Přestože je to komedie, zajímal jste se nějak o vaši postavu Ivana Jonáka?

„Jsem Ostravák, takže jsem úplně nevnímal, co se v Praze ohledně Jonáka dělo. Když jsem roli studoval, byl jsem hodně překvapený, co se v tom pražském prostředí odehrávalo.“

Dobrodružství ruské mafie v ČR: Skutečný příběh plný brutality

Video se připravuje ...

V seriálu hrajete mladší verzi kapitána Korejse, kterého v Případech 1. oddělení ztvárnil Miroslav Hanuš. Konzultovali jste to spolu nějak?

„Volali jsme si kvůli tomu a Mirek se hrozně smál. Známe se z Divadla v Dlouhé a můžu říct, že jsme přátelé. Bavili jsme se o roli, mluvil i o svém předobrazu, jakýmsi vyšetřovateli z pražské kriminálky té doby. Prosil mě, abych Korejse zahrál jako dobrého policistu, a další prosba byla, aby byl doma podpantoflák (smích). To ale nevyšlo.“

Na place byl s vámi i autor scénáře, bývalý elitní kriminalista Josef Mareš. Vyzvídali jste s kolegy něco navíc o případech?

„Já jsem znal všechny kauzy především od Jiřího Panznera, který je jedním z mých hereckých učitelů a zároveň se věnuje kriminalistice. A pana Mareše jsme se ptali na všechno možné. Potřebovali jsme znát detaily, abychom to dobře zahráli. Podle informací se na natáčení objevili i nějací lidé z pražské galerky, aby si omrkli, jak nám to jde.“

To je docela děsivé. Viděl jste už některý z dílů?

„Viděl a musím říct, že mě při něm mrazilo.“

Jak jste si sedl s kolegy? Stihli jste během natáčení i nějakou zábavu?

„S Martinem Fingerem a Vasilem Fridrichem se známe, a tak jsme se hodně nasmáli. Srandy bylo fakt hodně, i když na place jsem nebyl tolik jako kluci. Například mě chlapi překřtili na Severokorejse, ale nejvíc to odskákal benjamínek Kryštof Bartoš. Z toho jsme si dělali srandu úplně nejvíce. A rozuměl jsem si i s Ondrou Sokolem.“

Přestože jste výborný divadelní herec, do povědomí diváků vás dostala až role strážmistra Topinky v seriálu Doktor Martin. Zastavují vás ještě na ulici?

„Dostal jsem v tomto seriálu na obrazovce větší prostor, takže díky strážmistru Topinkovi mě lidé opravdu poznávají. I když bez charakteristického knírku méně. Pokud mě lidé zastaví, smějí se, říkají, jak jsem to hrál skvěle a tak. To je příjemné. Naštěstí jsem nehrál žádnou zápornou roli v seriálu, protože lidé si občas myslí, že když vás vidí na obrazovce, tak vás v podstatě strašně dobře znají.

To máte pravdu, znají, ale pouze tu vaši roli.

„Přesně tak. Takže ještě se mi nestalo to, co některým kolegům, že by na mě lidé na ulici pokřikovali: Ty hajzle, jak jsi to mohl udělat. Nebo něco podobného.“

Zahrál jste si také ve filmu Zátopek a jste nominován na Českého lva za vedlejší roli. Jaké pro vás bylo natáčení?

„Byl jsem jako Josef Dostál straník, negativní postava, a pořád na mě koukali jako na hajzlíka. O své postavě jsem neměl žádné historické materiály a nějak jsem si ho vymyslel, ale pak režisér David Ondříček přišel, že to bude takhle a takhle a celé to překopal. Říkal jsem si, že to asi tedy dělám špatně. David pak ale za mnou přišel a řekl mi, že si mě vybral, že jsem skvělej herec a že ví, že mu to zahraju.“

Pan Ondříček věděl, co říká, už s vámi spolupracoval na filmu Dukla 61, do kterého byla zainteresována i vaše maminka.

„Maminka se na filmu podílela ještě dříve než já. Dělala hlasovou poradkyni Marthě Issové, aby měla náš pořádný ostravský akcent. Mne do filmu původně vůbec nechtěli, ale pak jsem nějakým způsobem zaujal.“

Kde se dámy seznámily?

„Bylo to na kulturní akci Dream Factory Ostrava, což je největší přehlídka činoherního divadla. Martha tam hostovala a pak si s maminkou na večírku hodně rozuměly, a když se Martha připravovala na roli v Dukle 61, vzpomněla si na maminku a poprosila ji, jestli by jí nepomohla.“

Maminka musela hodně zapůsobit, to je hezký příběh.

„Vtipné pak i bylo, že Martha za maminkou dojížděla do ostravské herny a tam nasávala pořádnou hornickou atmosféru.“

Vašeho tatínka, jakožto zasloužilého horníka, jste do filmu nezapojili?

„S tátou jsem probíral scénář. Vždy mi řekl: To je cypovina, co to tam máš. Musím říct, že nás to hodně sblížilo a bylo to moc příjemné.“

Jaké byly vaše herecké začátky?

„Taková ta klasika. Dramaťák na gymnáziu. Koníček, který vás baví, a když vás lidé chválí, tak se zkusíte přihlásit na školu a já jsem se dostal na JAMU.“

Umíte vůbec odpočívat? Nebo máte na odpočinek čas?

„Když můžu, tak vyrazím za kamarády na hory nebo jedu do své rodné Ostravy. Ale hlavně svůj čas trávím s dcerkou.“

Jak si užíváte otcovskou roli?

„Na Velikonoce jí budou tři roky a jsem z ní úplně hotový. Má mě totálně omotaného.“

Tak to má být, tatínkova holčička. A vaše partnerka je také herečka, že?

„Ano, je, ale svoje soukromí bych si nechal opravdu jen pro sebe.“

Trailer k seriálu Devadesátky

Video se připravuje ...



Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.