Poslední rozloučení s Karlem Gottem: Pohřeb jako Karel IV.?
Státní pohřeb v katedrále sv. Víta. S takovým návrhem hned po oznámení úmrtí Karla Gotta (†80) přispěchal premiér Andrej Babiš (64, ANO). Mimořádně se kvůli tomu sešla vláda, která se záměrem souhlasila v případě, že bude pro zpěvákova rodina. Kabinet posvětil i vyhlášení dne státního smutku v den pohřbu a stažení vlajek na půl žerdi.
„Navrhnu vládě, aby se uskutečnil státní pohřeb v katedrále svatého Víta. Myslím, že by si pan Gott zasloužil, aby se s ním lidé mohli takto rozloučit,“ řekl poté, co se o úmrtí zpěváka dozvěděl premiér Andrej Babiš (65, ANO). Dostal prý i příslib z okolí jeho rodiny, že za to bude ráda. Po jednání vlády Babiš novinářům potvrdil, že kabinet odsouhlasil jak konání státního pohřbu, tak i den státního smutku a stažení vlajek na veřejných budovách na půl žerdi. „Čekáme na rozhodnutí rodiny, zda si to bude přát a jaké měl pan Karel Gott představy,“ řekl Babiš a odmítl do té doby probírat podrobnosti.
Zeman doufal
Pro státní pohřeb se vyslovil i prezident Miloš Zeman (75), který do té doby nařídil stažení vlajek na půl žerdi jak na Hradě, tak v Lánech. „Plně podporuje návrh vypravit mistru Karlu Gottovi státní pohřeb v katedrále a vyhlásit v tento den státní smutek,“ uvedl mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru. Zeman přitom ještě před deseti dny v pořadu S prezidentem v Lánech doufal. „Věřím, že se uzdraví, jako se uzdravil z předchozích nemocí, a bude mi ctí ho příští rok vyznamenat (chtěl mu dát medaili vyšší třídy, než už má, pozn. red.),“ řekl o Gottovi, kterého prý i s celou rodinou pozval na návštěvu do Lán.
Duka neodslouží
Poslední státní pohřeb se konal před osmi lety, když se národ loučil s prezidentem Václavem Havlem (†75). Tehdy zádušní mši ve svatovítské katedrále celebroval kardinál Dominik Duka (76). Ten vzkázal, že bude respektovat přání rodiny. Sloužit při obřadu by ale zřejmě nemohl, protože odlétá na církevní setkání do Barcelony. „Pan kardinál se za zemřelého Karla Gotta i jeho rodinu modlí a ohledně pohřbu bude respektovat přání rodiny,“ řekl Aha! mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman.
Pocta pro mimořádnou událost
Státní pohřeb je slavnostní akt, kterým stát vyjadřuje nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. Rozhodují o něm obvykle Parlament, vláda nebo nejvyšší ústavní činitelé. Samotnému obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s čestnou stráží a smuteční průvod a provází ho vojenské pocty. „Státní pohřeb je téměř týdenní výčet aktů, například dojde k vystavení ostatků ve Vladislavském sále, stažení vlajek na půl žerdi, vyhlášení státního smutku nebo vojenskému průvodu,“ přiblížil Aha! bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt (41). S projevem pak podle něj vystupuje prezident republiky nebo jiný ústavní činitel. O stupeň níž pak stojí pohřeb se státními poctami, který měl například ombudsman Otakar Motejl (†77) v roce 2010. Ten se obejde místo vojenského průvodu jen s čestnou stráží. „Než stát přistoupí k vyhlášení a organizaci státního pohřbu nebo pohřbu se státními poctami, musí všechny tyto akty být prodiskutovány s rodinou zesnulého,“ podotkl Forejt.
Vláda posvětila státní pohřeb smutek a vlajky i na půl žerdi: