Velké odhalení! Jak to vypadá v hrobce prvního pražského arcibiskupa?

Vysvětil základní kámen budoucí katedrály svatého Víta, přesto v ní jako jeho předchůdci a následovníci nespočinul. Hrobku prvního arcibiskupa Arnošta z Pardubic v polském Kladsku nyní experti zdokumentovali v rámci pečlivého výzkumu.
Hrob v kostele Nanebevzetí Panny Marie byl naposledy otevřen v roce 1881, kdy Arnoštovy pozůstatky byly pietně uloženy do cínové schránky. Právě tu nyní zkoumají experti v rámci výzkumu. „Nejprve se měřilo georadarem, zda tam je dutina. Hrozilo totiž, že hrob bude zasypaný. Obavy se nanaplnily. Poté výzkumníci zpustili do prostoru unikátní optickou mikrosondu. Díky mezírce v podlaze se nemusel navrtávat otvor,“ popsal Aha! historik František Šebek z Univerzity Pardubice. Sonda prostor naskenovala a odhalila stav krypty.
Přežil mor?
Schránka se po povolení vyzvedne a proběhne další průzkum. Co od něj experti čekají? „Můžeme zjistit, jakého věku se dožil, jak vypadal, jaké měl stravovací návyky, případně choroby,“ těšil se na další výzkum Šebek. „Existuje hypotéza, že přežil morovou nákazu. Dochová-li se aspoň část lebky, bude možné se pokusit i o vizualizaci. V každém případě bude záležet na stavu a rozsahu kosterních pozůstatků,“ doplnil ještě historik.
Zastupoval Karla IV.
Arnošt z Pardubic coby první český církevní hodnostář korunoval Karla IV. českým králem a jeho manželku Blanku z Valois českou královnou. Do té doby tuto funkci zastával mohučský arcibiskup. Ten pražský v době nepřítomnosti Karla IV. v letech 1354 a 1355 celou zemi spravoval. Působil také jako první kancléř nově založené Univerzity Karlovy, měl dokonce velkou šanci stát se papežem.
Víte, že... .
..místo odpočinku si vybral sám Arnošt z Pardubic? Už od mládí ke Kladsku, které bývalo součásti Čech, měl vřelý vztah.
Zabránil božím soudům
Arnošt mimo jiné roku 1355 zakázal tzv. ordály, tedy boží soudy. Jejich zákaz platil už v roce 1215, avšak do té doby se příliš nedodržoval. A soud to byly opravdu kruté. Obžalovaný byl svlečen a vhozen do vody. Pokud se utopil, měl to být důkaz jeho viny. Jiný způsob byl ordál žhavým železem. Obviněný musel přejít přes žhavá železa bosou nohou či držet žhavé železo v ruce, přičemž za důkaz viny byly považovány popáleniny.