Objevené keltské sídliště v Česku: Policejní ochrana kvůli rabování

Archeologický unikát se ukrýval na trase budoucí dálnice D35 na Hradecku. Díky plánované výstavbě se zde podařilo objevit tisíce let staré keltské sídliště, v Česku jedinečné svojí 25hektarovou rozlohou a mnoha tisíci nálezy.
První známky aktivity se v osídlení objevily už ve 4. století před naším letopočtem, ustávaly zhruba v první třetině 1. století, přičemž vrcholným obdobím bylo 2. století před naším letopočtem. Nebylo opevněné a jeho prostor byl zřejmě rozdělen dnes zaniklým vodním tokem na dvě části. „Odhadem tu žili stovky lidí,“ doplnil archeolog hradeckého muzea Tomáš Mangel s tím, že běžná v Česku objevená sídliště mají velikosti jen jednoho až dvou hektarů. Dalo by se říci, že místo bylo jakýmsi hlavním městem východních Čech. Fungovalo jako společenské, ekonomické a politické centrum a bylo napojené na dálkové obchodní trasy. Objev je výjimečný i tím, že sídliště bylo téměř nenarušené intenzivní zemědělskou činností a nelegálními aktivitami hledačů pokladů.
Tisíce artefaktů
Archeology překvapila nebývale vysoká hustota artefaktů, objevy základů obydlí, výrobnách budov a dokonce i svatyní. „S počtem 22 tisíc sáčků s nálezy se jedná o jeden z největších souborů artefaktů, jaký byl kdy v Čechách nalezen. Zahrnuje předměty denní potřeby i neobyčejně bohaté kolekce šperků,“ uvedl Ladislav Rytíř, vedoucí archeologického terénního výzkumu Univerzity Hradec Králové. Některé artefakty byly přitom jen pár centimetrů pod oranicí.
Různé materiály
Archeologové v osídlení vykopali zlomky náramků, keramiky, zrcadel a stovky zlatých i stříbrných keltských mincí včetně padělků, které už v tehdejší době vznikaly. „Tyto imitace mají bronzové jádro, které je zlatem a občas i stříbrem potažené,“ doplnil Mangel. Dokonce se našly mincovní polotovary a raznice. Objeven byl i například soubor hrnčířských pecí, jáma s rotačním mlýnem či zbytky studní. Nálezy také svědčí o tom, že zde probíhala práce se surovým jantarem a sklem. Některé věci pocházejí zdaleka a vybízejí k závěru, že lidé v osídlení měli kontakty s Římem, západní Evropou, středním Podunajím a jihovýchodní Evropou.
Nádoba s motivem koně
Mezi vzácnější nálezy patří zlomek z keramické nádoby, do které nějaký Kelt vyryl zhruba před 2200 lety motiv koníka. „Je to raritní nález, protože z celé Evropy jich známe zhruba třicet,“ uvedl archeolog Tomáš Mangel. „Zvířata měla nějaký mytologický charakter a ten kůň byl nejčastějším motivem, přičemž tento náš východočeský je velice kvalitně provedený, takže do té nádoby ryl někdo, kdo měl opravdu talent,“ dodal.
V hlíně se hrabali tři roky
Osídlení bylo objeveno během průzkumu, který trval od roku 2023 do letošního dubna, přičemž samotné sídliště bylo zkoumáno v minulém roce. Nachází se na trase Hradec Králové – Jičín, v okolí obce Chlum. Výzkumu se věnoval tým celkem 150 lidí. Podíleli se na něm archeologové z hradecké univerzity, muzea východních Čech a ze společnosti Archaia Praha. Celkem vytěžili 70 tun hlíny. Nálezy zaplnily až 180 krabic od banánů.
Víte, že…
…zvažuje se podání návrhu na prohlášení lokality, která je nyní pod neustálým dohledem, za kulturní památku.