Nový průzkum: Jak jsou Češi opravdu chudí
Podle sociologických průzkumů v chudobě žilo v Česku v roce 2022 milion lidí, což odpovídá podílu 10,2 % obyvatel. Není prý však lehké určit, kdo je skutečně chudý, experti usoudili, že do chudoby lze spadnout, pokud máme příjem nižší než 40 tisíc. Ale roli hraje víc faktorů.
Životní úroveň v Česku mnoha lidem klesá. Vliv na to má inflace, stoupající náklady na bydlení. Chudoba tak klepe na dveře i těm, co si ji nechtěli připustit. Je na rostoucí počty lidí na hranici bídy připravený systém?
A co výdaje?
Pravdou však je, že pocit chudoby může být subjektivní. Proto se osm expertů z pražských fakult rozhodlo určit, od kdy se dá u nás mluvit o chudobě absolutní a jaké jsou její rizikové faktory. Podle nich totiž není u nás určena vždy správně. „Stávající přístup k definování hranic chudoby pracuje pouze s příjmy domácností, a nikoli s reálnými výdaji. Je třeba do nich zahrnout inflaci, ceny klíčových služeb a další okolnosti,“ zdůvodnil motivy této práce sociolog Karel Čada z Fakulty podnikohospodářské VŠE. Podle něj nový přístup umožní lépe odhadnout podíl domácností ve finanční tísni a lépe zacílit pomoc. „Chudoba je riziko pro odolnost a další rozvoj společnosti,“ podotkl Čada. Výsledky chce s kolegy začít zveřejňovat postupně letos, příští rok by měla vzniknout co nejpřesnější regionální mapa chudoby v ČR.
Co je důstojné
Část tohoto týmu se už dřív podílela na určení minimální důstojné mzdy v Česku. Odborníci vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí. Počítali odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu – dítě či dospělého. Částka zahrnuje náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví, vzdělání, mobil, internet i menší rezervu i výdaje na volný čas. Minimální důstojný výdělek v roce 2022 činil 40 912 korun. V Praze, kde jsou náklady vyšší, dosahoval pak podle jejich propočtu 42 776 korun.
Příjemců dávek přibývá
Nutno dodat, že jde o značně odlišné číslo od minimální mzdy, která sice od ledna vzrostla, ale dosahuje (pro jednotlivce) 18 900 korun. Pokud si zaměstnanec vydělává tuto částku a žije sám, zůstává často závislý na pomoci od státu a sociálních dávkách. Počty jejich příjemců tak rostou. „Je nutné si uvědomit, že nárůst čerpání u některých dávek má souvislost s růstem cen energií, ke kterému došlo v důsledku ruské agrese na Ukrajině. Na základě krizové situace jsme opakovaně zvyšovali normativní náklady na bydlení, čímž došlo k rozšíření okruhu lidí, kteří mají nárok třeba na příspěvek na bydlení,“ sdělil na dotaz Aha! Jakub Augusta z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Jak to bude do budoucna, není jisté, protože ministerstvo v čele s Marianem Jurečkou (42, KDU-ČSL) avizovalo zpřísnění směrem k žadatelům o pomoc od státu. „Platí, že jsme připraveni pomoci všem, kteří mají na danou dávku či příspěvek nárok. Zároveň ale říkáme, že revize dávkového systému je nutná. Intenzivně na tom pracujeme,“ doplnil Augusta.
Životní minimum
- pro jednotlivce: 4860 Kč
- pro první osobu v domácnosti: 4470 Kč
- pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem: 4040 Kč
- pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let: 2480 Kč
- pro nezaopatřené dítě 6 až 15 let: 3050 Kč
- pro nezaopatřené dítě 15 až 26 let: 3490 Kč
Co Jurečka chystá?
Pokud navrhované změny projdou, místo příspěvku a doplatku na bydlení, přídavku na dítě a dávky na živobytí by měl od roku 2025 úřad práce nově vyplácet jednu superdávku. Vedle příjmu domácnosti by zohledňovala čtyři kritéria: náklady na bydlení, počet dětí, jestli žadatel pracuje či se aktivně snaží práci získat a zda má na základní životní potřeby.
Podle toho by se určovala výše pomoci. Rodina by ale mohla o tuto část dávky přijít, pokud by některý z členů schopný práce nepracoval, nebo kdyby děti nechodily do školy. Vedle příjmů by se nově ověřovala i výše úspor v bance a vlastnictví aut a nemovitostí.
