V Česku je 539 tikajících bomb: Počet sociálně vyloučených míst meziročně prudce roste
Lidé v exekucích, dlouhodobě nezaměstnaní a spolehající na sociální dávky. To je realita, se kterou se potýká stále více českých měst a obcí. Rozsah sociálního vyloučení napříč Českem se podle rezortu pro místní rozvoj podstatně zhoršil. V roce 2023 meziročně vzrostl počet takto sužovaných obcí o 80 na 539.
Ministerstvo představuje data o sociálním vyloučení každý rok. Bere přitom v potaz pět parametrů – počet vyplacených příspěvků na bydlení, příspěvků na živobytí, počet lidí s exekucemi, předčasné odchody ze základní školy a počet lidí přihlášených na Úřadu práce, kteří tam jsou déle než půl roku. Zatímco u exekucí a u předčasného opouštění základek se situace lehce zlepšila, u ostatních sledovaných skupin došlo ke zhoršení.
I střední Čechy!
„Pro ústřední orgány je to další budíček – varování, že je třeba koordinovat státní politiku sociálního začleňování v nejvíce postižených regionech,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (53, STAN). Podle něj jsou za nepříznivým trendem dlouhodobé následky covidové pandemie, dále zvyšování cen energií a vysoká inflace způsobená válkou na Ukrajině. Nejvíce ohrožených obcí bylo v Ústeckém kraji (67 obcí), Moravskoslezském kraji (66 obcí) a Středočeském kraji (64 obcí).
Méně exekucí, ale...
Pokles exekucí byl meziročně podle dat rezortu u 31 tisíc osob. Není to ale tím, že by se jim zvýšila schopnost splácet své závazky. Dle analýzy ministerstva je trend dán »pozitivním vlivem zákonné úpravy«, kdy například v uplynulých letech docházelo v rámci tzv. Milostivého léta při splnění podmínek k zastavení méně závažných exekucí. Co se snižování předčasných odchodů ze základní školy týče, zde bylo snížení jen mírné – meziročně šlo o zhruba 150 osob. Dle analýzy takový vývoj »lze přičíst zvyšování citlivosti části základních škol k potřebám žáků se sociálním znevýhodněním «.
...zase více dávek
Naopak meziroční nárůst vyplácených příspěvků na bydlení o zhruba 81 tisíc byl dán nárůstem cen bydlení a energií, vysokou inflací i větší osvětou o možnostech čerpání dávky. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání, kteří na Úřadu práce zůstávají déle než 6 měsíců, vzrostl o cca 11 tisíc.
Nárůst počtu vyplácených příspěvků na živobytí o v průměru asi 3 tisíce měsíčně dle rezortu opět souvisí s prožitým obdobím vysoké inflace, kvůli kterému vícero lidí není schopno vyžít se svými příjmy a dostávají se tak pod úroveň existenčního minima (nejmenší možná částka potřebná k přežití) či životního minima (nejmenší částka potřebná k zajištění výživy a základních osobních potřeb). Kromě toho, že meziročně došlo k zhoršení celkové situace, se navíc dle analýzy očekává podobný vývoj i pro rok 2024. K tomu zatím ovšem ještě nejsou dostupné všechny údaje, nejdříve budou v létě 2025.
