Před 100 lety se narodil otec Spalovače mrtvol Ladislav Fuks!
5 fotografií
„Pánbůh to zařídil dobře, když řekl člověku, pomni, že prach jsi a v prach se obrátíš,“ liboval si Karel Kopfrkingl v brilantní hororové novele Spalovač mrtvol, podle které vznikl i stejnojmenný film. Od narození spisovatele Ladislava Fukse (1923–1994), který děsivě jemného pracovníka krematoria i spoustu dalších grotestkních postav stvořil, uplynulo v neděli 100 let.
Ladislav Fuks se narodil 24. září 1923 v Praze do rodiny řízného policejního úředníka. Díky tomu se mu nevedo zle, avšak během dětství a dospívání v područí chladného otce trpěl. To se později promítlo i do jeho tvorby. Největší životní trauma však zažíval během druhé světové války. Jako student gymnázia sklíčeně přihlížel tomu, jak ze třídy postupně mizejí jeho židovští spolužáci. Děs, lítost a soucit jím cloumaly tím víc, že v koncentračních táborech nekončili pouze Židé, ale i homosexuálové, k nimž svou orientací přináležel. „Jsou lidi, kteří mají rádi cukroví nebo holky, on měl prostě rád kluky a mrtvoly,“ říkal o Fuksovi režisér Juraj Herz (†83), který podle jeho knihy Spalovač mrtvol z roku 1967 natočil o rok později svůj nejslavnější počin.
Hlavní postava filmu, zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl v podání Rudolfa Hrušínského (1920–1994) v sobě pěstuje morbidní přesvědčení, že smrt a pohřeb žehem ztělesňuje to nejlaskavější vysvobození pro všechny trpící. Do děje dramaticky zasáhne nacistická okupace od roku 1939, která jeho chorobný světonázor opře o teorii nadřazenosti árijské rasy a potřebu vysvobodit podlidi, mezi něž nakonec započítá i nejbližší rodinu. Téma holokaustu Fuks zpracoval i v dalších svých dílech, třeba v románu Pan Theodor Mundstock či Myši Natalie Mooshabrové. Vedle tíživých událostí a hororových děsů se jeho knihy vyznačovaly i groteskním humorem, což dohromady utvořilo skutečně unikátní kombinaci.
Zakázaný snímek
Film Spalovač mrtvol, s nímž byl velmi spokojen i sám Fuks, vybrali k tomu, aby Československo reprezentoval na Oskarech 1969/70. Přestože dílo získalo řadu ocenění, v tuzemských kinech se moc dlouho neohřálo. Normalizační cenzura jej roku 1973 stáhla z distribuce a uzamkla do trezoru, prý pro přílišnou morbidnost.
Víte, že...
...Fuks Spalovače mrtvol uvedl slovy italského básníka Giovanni Papiniho Největší lstí ďábla je, když sám o sobě prohlašuje, že není?
Utekl z vlastní svatby
V roce 1964 se Fuks nenadále v Miláně oženil s majetnou Italkou Giulianou Limiti, drobnou ženou s chlapeckou postavou. Novomanželům dokonce požehnal sám papež Pavel VI. Manželství ale vydrželo šťastné jen pár hodin. Spisovatel totiž pláchl ze svatební hostiny s rumunským číšníkem, s nímž patrně i strávil noc.
Vycházet s režimem
Nejen nacistický, ale i komunistický režim šlapal Fuksovi na paty. Úspěšného spisovatele špehovala StB, aby jej mohla vydírat materiály z jeho osobního života, protože rád trávil čas ve společnosti mladých mužů. Aby byl se systémem zadobře, psal autor také rudou ideologií zabarvená dílka.
5 fotografií
