Nebesa připravila tradiční letní pohádku: Zaprší slzy svatého Vavřince
Něco si přejte, padají hvězdy. Každoroční meteorický roj Perseidy vrcholí v noci na neděli a slibuje dechberoucí podívanou. Nebesa rozzáří až 80 meteorů, lidově padajících hvězd, každou hodinu.
Meteory jsou na noční obloze vidět už nyní a jejich frekvence pozvolna stoupá. „V průběhu noci maxima uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu,“ řekl astronom a fotograf Petr Horálek. Ke sledování poslů nebes vám postačí vlastní oči a vyvýšené místo s dobrým výhledem směrem na východ a jih. „Za pozorováním je ovšem potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění,“ doporučil Horálek.
Pohlednice z komety
Italský astronom Giovanni Schiaparelli v druhé polovině 19. století jako první na světě popsal přímou spojitost meteorů s kometami, a dokonce určil, že Perseidy mají původ v prachových částicích uvolněných z periodické komety 109P Swift-Tuttle. Kometa s periodou 134 let se naposledy nacházela u Slunce v roce 1992 a znovu se vrátí až v roce 2126.
Vycestujte za tmavým nebem
Úplně ideální pro sledování Perseid je vyrazit do jedné z oblastí tmavé oblohy, kde jsou ideální podmínky díky minimu tzv. světelného znečištění, tedy rušivého svitu z velkých měst. Ty máme v Česku aktuálně čtyři – jizerskou, beskydskou, manětínskou a podyjskou. Organizovaný program ke sledování nebeského ohňostroje pak připravuje většina planetárií a hvězdáren, třeba ty ve středočeském Ondřejově (sobota od 20:30) či v Brně (sobota od 22:00, Kraví hora), kde zhasnou Špilberk.
Jméno podle Persea
Název meteorického roje Perseid je odvozen od souhvězdí, z jehož směru meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Meteorické roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad povrchem Země. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem. Vlétají při tom do atmosféry z jednoho směru. Proto se zdá, jako by jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea.