Červnová obloha nabízí hvězdnou podívanou: K nebi hleď!
Měsíc červen symbolizuje začátek léta a kromě toho nabízí nezvyklou nebeskou podívanou. Nenechte si ujít noční svítící oblaka, Venuši a Mars ve hvězdných Jesličkách nebo nejdelší slunný den roku...
Jahodový úplněk
Už zítra (4. června) nastane »jahodový« úplněk. Jde o červnový úplněk ve znamení Střelce, který se podle staré indiánské tradice z 19. století označuje jako jahodový. A to podle prvních jahod, které dozrávají. To ale není jediný název pro červnový úplněk, můžete se setkat také s označením jako růžový, květinový nebo kvetoucí úplněk.
Jasná Mléčná dráha
V půlce června můžete jasně vidět Mléčnou dráhu. Měsíc bude totiž ve fázi novu, takže nebude svítit a rušit pozorování. Mléčná dráha je část spirálového disku galaxie, ve které se nachází naše sluneční soustava. Ze Země je pozorovatelná jako mlhavý třpytivý pás, který se táhne oblohou. Nejlepší je vyjet někam daleko za město, aby scenérii nerušilo světelné znečištění.
Noční svítící oblaka
Šestý měsíc roku je především ve znamení nočních svítících oblaků. Jsou typicky stříbřité až bílé, někdy mohou mít i odstíny zlaté až světle modré a jsou viditelné nad severním obzorem při soumraku nebo při rozbřesku. Noční svítící oblaka tzv. noctilucenty se vyskytují běžně, ale ze zemského povrchu jsou pozorovatelné jen v určité období – od června do konce července. Nacházejí se výrazně výš než běžná oblačnost – v mezosféře, tedy asi 85 kilometrů nad povrchem Země. Vznikají nabalováním ledových krystalků na prachové částice, které v této výšce zanechal meteorický prach, sopečné erupce nebo průmyslová činnost. A jak to, že svítí? Rozptylují záření ze Slunce, které se nachází pod obzorem, proto bývají vidět asi hodinu až dvě po západu nebo před východem Slunce.
Mars a Venuše v Jesličkách
Červnová noční obloha v první půlce měsíce naskytne pohled hned na dvě jasné planety naší sluneční soustavy – Venuši a Mars, které budou společně doplňovat hvězdokupu M44, lidově Jesličky (nebo také Včelí úl) nacházející se v souhvězdí Raka. Tuhle nezvyklou podívanou můžeme pozorovat i pouhým okem, a to velmi nízko nad severozápadním obzorem a v pozdních hodinách (okolo 22:30).
Nejdelší slunečný den
Letošní jednadvacátý červnový den je spjatý s nejdelším slunečným dnem na severní polokouli a také se začátkem léta! Jde o okamžik, kdy Slunce dosáhne na naší obloze nejsevernějšího bodu své dráhy a jeho cesta po nebi tak bude z celého roku nejdelší. Zatímco obvykle nastává letní slunovrat 20. či 21. června, vzácně může být 22. června. Naposledy se tak stalo roku 1975 a příště to bude až v roce 2203.
