Poklad z Rakovnicka: Zlatý prsten s rakví
Memento mori čili pamatuj na smrt. Tak zní latinská moudrost o pomíjivosti života, v jejímž duchu byl odlit zlatý prsten. Jeho majitel šperk příznačně pozbyl, a než jej objevili archeologové, přes 400 let ležel v hlíně u Rakovníka.
Vzácný artefakt se podařilo objevit počátkem roku 2020 na návrší Bendovka u Rakovníka během průzkumu bojiště z třicetileté války (1618 – 1648) s detektorem kovů. Na vytipovaném místě se totiž zrovna rozprostíralo zorané pole. „Prsten se nácházel v hloubce asi 15 cm. Pochází z druhé poloviny 16. nebo začátku 17. století. Můžeme uvažovat o tom, že se ztratil v roce 1620, když tu na přelomu října a listopadu bojovalo vojsko českých stavů s armádami císaře Ferdinanda II. a Katolické ligy,“ prozradil Aha! archeolog Zdeněk Šámal. Zlatý materiál značí, že původní majitel patřil mezi společnoskou elitu a že předmět se po určitou dobu mohl stát i lákavou válečnou kořistí.
Rakev s křížem
Výzdobu 16karátového prstenu s černým emailováním tvoří rakev s bílým křížkem, která je z horní strany opatřena lebkou a zezdola zkříženými hnáty. Nošení takového předmětu nejčastěji sloužilo dvěma účelům. „Prvním byla památka na blízkou zemřelou osobu. Druhý význam měl filozofický rozměr, aby člověk pamatoval, že nic materiálního, na čem lpí, tu nebude věčně. Ani majetek, ani on, a proto aby k věcem přistupoval s vděkem a pokorou,“ dodal archeolog.
Před Bílou horou
K bojům na Rakovnicku došlo krátce před nechvalně známou bitvou na Bílé hoře, 8. listopadu 1620. Dodnes jsou v okolí patrné pozůstaky opevnění českých stavů. „To bohužel nebylo tolik efektivní. Katolická vojska jej obešla a pokračovala dál směrem na Prahu k Bílé hoře,“ uvedl archeolog.
Kruté časy
Smrt za třicetileté války číhala na každém rohu. Skony v bitvách představovaly jen špičku ledovce. „Častěji se umíralo na mor, podvýživu, drancování a s ním spojené vraždění. Válečné útrapy zkrátka tvrdě zkoušely naše předky. Vysoko nad poměry čehokoliv, na co byli normálně zvyklí,“ přiznal Šámal.
