Děsivý nález při stavbě vodovodu v Plaňanech: Hroby dětí!
Stovky let jezdily nad hroby dětí a dospělého nejprve koňské povozy, nyní auta. Teď je archeologové objevili při výstavbě vodovodu ve středočeské obci Plaňany.
Proč skončily hroby čtyř dětí a jednoho dospělého za hřbitovní zdí? Nešlo zřejmě o úmysl. „V hrobech ležely děti v předškolním věku, tedy už příliš staré, aby šlo o nekřtěňátka,“ říká archeolog Zdeněk Beneš z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Mimo hřbitov se v minulosti kromě nepokřtěných miminek pohřbívali také zločinci a sebevrazi. Ani to u dětí ale nepřipadá v úvahu.
Mnohem pravděpodobnější je, že se zeď nedalekého hřbitova posouvala po tzv. josefínských reformách. Císař Josef II. v roce 1784 přikázal přestat pohřbívat v centrech obcí a nařídil, aby se zakládaly nové krchovy dál od lidských sídel. Hřbitovy okolo kostelů se tak přestaly používat a postupně se zmenšovaly. A protože hroby chudších lidí byly označeny jen dřevěným křížem, který po čase shnil, nejspíš už každý zapomněl, kde byly děti pohřbeny.
Stovky let staré kostry podle odhadů archeologů mohou pocházet z období mezi 13. až 17 stoletím. Bližší datace je ale problematická. „Bohužel jsme u nich nenašly žádné artefakty, které by pomohly s bližším určením času,“ vysvětluje Zdeněk Beneš. Kostry tak zůstavájí do značné míry obestřené tajemství, alespoň prozatím.