Včely si s viry poradí lépe! Inspirace v říši hmyzu
Jsou si tak podobné s lidskou populací, přitom jde o hmyz. Včely mají identické sociální návyky, jsou altruistické, jako lidé mají svoji hierarchii. Následující text může být inspirativní v době pandemické. Včely si umějí samy pomoct od virů, přežijí i za krajně nepříznivých okolností, semknou se, jsou loajální, bojují. S docentem RNDr. Pavlem Hyršlem (43), Ph.D., fyziologem a imunologem z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno jsme si povídali o tomto pozoruhodném živočišném rodu.
Jak jste se vůbec dostal ke včelám?
„Hmyz je mým koníčkem už od dětství, choval jsem a chovám desítky druhů. Studuji imunitní reakce modelových druhů, jako je octomilka obecná, bourec morušový, zavíječ voskový, a v posledních letech také včely. Na hmyzu lze studovat v jednodušší podobě mnoho procesů, které fungují v lidském těle.“
Proč se orientujete převážně na studium včel?
„Včely byly dlouho stranou vědeckého zájmu, i když je člověk využívá po staletí, možná díky jejich žihadlům nebo nutnosti chovu mimo laboratoř. Včely sám nechovám, ale mnoho let spolupracuji se včelaři při řešení projektů ministerstva zemědělství o zdraví a dlouhověkosti včel.“
Co je známo z historie včel?
„Doprovázejí lidstvo odpradávna, lépe řečeno, člověk je vyhledával kvůli medu, jednalo se tedy o divoce žijící včely, kterým následně začal poskytovat útočiště ve formě úlů a tím se rozvinul i vlastní chov včel – včelařství. Nejedná se ale o domestikaci, včely se o sebe postarají i bez člověka.“
SOCIÁLNÍ HMYZ
Kolik druhů včel na světě žije?
„Věda popisuje asi dvacet tisíc druhů včel, liší se velikostí, výskytem v jednotlivých zemích i způsobem života – některé druhy jsou sociální, jiné zase samostatně žijící. Nejrozšířenějším druhem je včela medonosná Apis mellifera, kterou chovají a také šlechtí včelaři, u nás je to plemeno včela medonosná kraňská pocházející z Balkánu.“
Můžete vysvětlit, co znamená, že včely patří mezi sociální hmyz?
„Pravý sociální hmyz, kam patří včely, čmeláci, mravenci a termiti, si vybudoval složité společenstvo s kastovním systémem, kde se liší chování jednotlivých jedinců podle jejich úlohy. Ve včelím společenství je tedy cílem přežití a rozmnožování celého včelstva, nikoliv přežití jedince. Také u nás žije ale mnoho druhů tzv. samotářských včel, které nevytvářejí včelstvo.“
Jsou k něčemu?
„Samozřejmě. Jsou to významní opylovači. Důležití třeba z hospodářského hlediska.“
Jak se včely rodí?
„Včelí matka se při snubním letu páří s několika trubci a takto získaná zásoba spermatu jí stačí na celý zbytek života, kdy během přibližně čtyř let naklade desetitisíce vajíček. Vajíčka klade do připravených voskových buněk a další péči přebírají dělnice. Je zajímavé, že složením potravy dělnice dokážou vychovat buď další dělnice, nebo novou matku. Trubci se rodí z neoplozených vajíček.“
VYHNÁNÍ TRUBCŮ Z RÁJE
Čím je dáno, kolik včelích dělnic a trubců se narodí?
„Celé včelstvo funguje jako velký organismus a jeho součástí jsou i regulace počtu jedinců v závislosti na dostupnosti potravy, infekční zátěži, klimatických podmínkách apod. Velký význam hrají zásoby v podobě medu a pylu, které dovolují rozvoj včelstva v podobě plodování, naopak ve velmi nepříznivých podmínkách je znám i kanibalismus, kdy se včely cíleně zbavují plodu. Trubci se líhnou jen v určitém období a po splnění rozmnožovací funkce jsou dokonce z úlu vyhnáni.“
Kde a jak vyrůstají královny?
„Královna – včelí matka se vyvíjí ze stejného vajíčka jako dělnice, ale je krmena bohatší potravou, tzv. mateří kašičkou, delší dobu než dělnice a má také větší buňku – tzv. matečník. Dělnice si vychovají novou matku, založí více matečníků a první, která se vylíhne, nahradí matku starou.“
Celý článek si můžete přečíst v nedělní tištěné verzi deníku Aha!
