Před 100 lety Pražané porazili Mariánský sloup: Postaví ho na Staroměstském náměstí znovu?
Zdobil Staroměstské náměstí. Vlastenci ho ale nenáviděli jako symbol svržené vlády Habsburků. Před 100 lety ho Pražané ze Žižkova poslali k zemi a většinu z něj hodili do Vltavy. Nyní bude sloup na náměstí možná stát znovu.
Mariánský sloup byl projevem díků Panně Marii za obranu města před Švédy na podzim roku 1648. Vděčnost ale netrvá věčně, jak dokázali Žižkováci. Ti se na sloup 3. listopadu 1918 vrhli a strhli jej. Téměř 14 metrů vysoká památka se poroučela k zemi po 268 letech.
Žižkovský bohém
Hlavním původcem nápadu na stržení byl žižkovský bohém Franta Sauer Kysela (†64). Podpořili ho i někteří politikové té doby. Zatímco se z Bílé Hory, kde národní socialisté a čs. sociální demokraté uspořádali shromáždění »tábor lidu«, vydal průvod přes Staroměstské náměstí, Sauer už byl připraven. Omotal lanem sloup a ani jeho odpůrci, ani četníci už zkáze zabránit nedokázali. Před vhozením do Vltavy uchránili vojáci alespoň sochy.
Prezident je podpořil
Přestože už den poté Národní výbor československý čin odsoudil a vydal zákaz ničení pomníků, prezident Tomáš Garrigue Masaryk (†87) rebely podpořil. „Když Pražané tu sochu odstranili, jsem rád, protože ta socha byla politickou potupou pro nás,“ řekl. „Přesto věřím, že by měl být obnoven. Ne na truc, ale z radosti, usmíření...“ věří sochař Petr Váňa (53), který už 20 let pracuje na obnově sloupu.
Naděje na znovuzrození
Společnost pro obnovu mariánského sloupu vznikla krátce po listopadové revoluci roku 1989. „Ten sloup byl především krásná památka, první barokní socha v Čechách,“ míní Váňa. Nové verzi, která se od nezachovaného originálu liší, chybí už jen čtyři sochy andělů. Myšlenka na znovuvztyčení sloupu má ale stále i řadu odpůrců. Přestože stavba nedávno získala stavební povolení, z rozhodnutí magistrátu nemá kde stát. Úředníci zábor nepovolili, sloup na Staroměstském náměstí nechtějí. A to i přesto, že zatím celý projekt financují zejména sami příznivci sloupu svými dary.
Katolický symbol
Základní kámen Mariánského sloupu byl položen 26. dubna 1648. Kamennou výzdobu vytvořil jeden z nejvýznamnějších českých raně barokních sochařů Jan Jiří Bendl (†59). Sloup 13. července 1652 vysvětil pražský arcibiskup kardinál z Harrachu za přítomnosti císaře Ferdinanda III. a jeho syna. Nesl tehdy dvoumetrovou sochu Panny Marie stojící na drakovi a figury andělů přemáhajících ďábly, znázorňující válku, mor, hlad a kacířství. V poledne stín sloupu ukazoval takzvaný pražský poledník, který sloužil k určení přesného slunečního času.
