Velké srovnání 1918 – 2018: Jak se za 100 let změnil život Čechů | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Velké srovnání 1918 – 2018: Jak se za 100 let změnil život Čechů

První prezident Československé republiky T.G. Masaryk (1850-1937)
První prezident Československé republiky T.G. Masaryk (1850-1937) (Wikipedia)

Jaký byl život před sto lety? Nostalgie nám říká, že krásný, veselý, plný šarmu a elegance. Jenže to skutečné Československo, které roku 1918 po krvavé světové válce na nohy postavil Tomáš Garrigue Masaryk, bylo řečí statistiky jiné: lidé byli chudí, lékařů byl nedostatek, kojenci po porodu umírali a nemoci byly brutální a nevyléčitelné... 

Počet lékařů na obyvatele

Ačkoliv jsou s lékaři problémy dodnes – je jich nedostatek, mnoho jich po studiu prchne do ciziny za vyšším platem, buďme rádi, že nežijeme před stoletím.

* V době, kdy vznikalo Československo, působilo na jeho území jen 3500 lékařů. Při přepočtu na obyvatele (těch bylo kolem 13 milionů) vychází, že na jednoho lékaře připadalo přes 3700 pacientů.

* Podle dat OECD to v současném Česku vypadá o dost lépe. Jeden lékař (započítali jak specialisty, tak praktické lékaře), má matematicky zodpovědnost za 260 lidí.

Nemoci, na které se umíralo

Na co se umíralo před stoletím? Na nemoci, které od té doby díky očkování téměř vymizely, případně je jejich léčba možná a rutinní. To dneska na nás smrtka posílá nemoci takzvaně civilizační.

* V roce 1918, kdy končila první světová válka, podlehlo dle statistik tuberkulóze přes 34 tisíc lidí, chřipce téměř 27 tisíc a i zápal plic si »vzal« 26 tisíc životů. Řádila také epidemie španělské chřipky, která mezi lety 1918 a 1920 dle některých statistik zabila až 75 tisíc obyvatel Československa.

* V současnosti téměř polovina Čechů ročně umře na nemoci oběhové soustavy – tedy infarkt a selhání srdce, které jsou často produktem nezdravého životního stylu. Jde o 52 tisíc lidí ročně. Čtvrtina Čechů podlehne nádorům. Rakovina každý rok u nás zabije asi 27 tisíc lidí.

Ceny a platy

Nejenže byly platy v Masarykově Československu opticky nízké. Také kupní síla – tedy to, kolik mohl mít tehdejší obyvatel za své peníze »muziky« – byla v zemi ještě pořád zhuntované válkou, výrazně, ale opravdu výrazně nižší než nyní.

* Za první republiky brali běžní zaměstnanci v průměru 135 až 260 korun měsíčně. To samozřejmě vypadá jako »pakatel«. Kilový pecen chleba stál 3,4 koruny. S vyšším platem si jich tedy zaměstnanec mohl měsíčně koupit 77.

* Dnes je průměrná mzda alespoň na čísla výrazně vyšší: bezmála 32 tisíc korun hrubého měsíčně. Kilo chleba stojí dle Českého statistického úřadu 24 korun. A kupní síla? Měsíčně si pecnů může průměrný Čech koupit 1333!

Porodnost

Kromě toho, že markantně poklesla kojenecká úmrtnost (před sto lety byla devatenáctiprocentntí, teď činí necelá tři promile), se od první třetiny 20. století více než počet narozených dětí změnil styl života maminek.

* Před sto lety, konkrétně v roce 1920, z něhož jsou k dispozici údaje, se narodilo 121 tisíc dětí, z toho 15 tisíc mimo manželství – tedy necelých 13 procent. Průměrný věk ženy při narození dítěte byl 30,2 let, na jednu ženu připadaly skoro tři děti.
* Dnes je průměrný věk matky v podstatě stejný. Rozdíl je ale v tom, že nyní ženy rodí méně – na jednu ženu připadá 1,69 dítěte. Také mimo manželství se díky uvolněnějším poměrům rodí mnohem více dětí. Ze 114 tisíc narozených za minulý rok jich mělo nesezdané rodiče 58 tisíc – tedy půlka!

Délka života

Války, epidemie a také vysoká kojenecká úmrtnost dělají ze statistiky o průměrném věku dožití před sto lety nehezké čtení.

* V roce 1921, z něhož jsou k dispozici čísla, se průměrný obyvatel Československa dožil pouhých 44 let! Při pohledu na věk úmrtí velikánů, včetně samotného Masaryka, který skonal v úctyhodných 87 letech, je ale jasné, že jde o okolnosti a historický kontext, nikoliv o to, že by lidé byli tehdy obecně méně odolní.

* Dnes je průměrný věk dožití o celých 35 let vyšší, tedy 79 let. Ženy se v průměru dožívají 82 let, muži 76 let. Nižší průměrný věk dožití mají Slováci – 77 let.

TGM: Maso jen v neděli

První československý prezident byl známý asketa. Nejen v jeho domácnosti se maso jedlo až na výjimky jen v neděli. Prostě ho bylo málo a stálo hotový majlant – kilo vepřového bylo za 17 korun, což bylo 7 procent běžného měsíčního platu...

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.