Stres: Co dělá s naším tělem a jak se s ním vypořádat?
Stresem nás vybavila příroda, abychom přežili, nicméně platí o něm to samé, co o ohni – je to dobrý sluha, ale špatný pán. Když je přiměřený a zdravý, může nás povzbudit, přinášet nám výhody a dokonce nás ochránit. Když je naopak dlouhý a chronický, nenávratně se podepisuje se na našem zdraví, náladě i vztazích. Jak s ním nakládat a změnit svá vnitřní nastavení, aby se žilo lehčeji a bez zbytečných starostí?
Pro zajímavost
Slovo stres pochází z anglického slova stress (zátěž, napětí), jež se původně používalo v anglické fyzikální terminologii a označovalo sílu, která působí na těleso a vyvolává v v něm napětí. Pokud půjdeme ještě dál, slovo stress je odvozeno z francouzského výrazu estrecier (přinutit, nutit), jenž má původ v latinském stringere (lze přeložit jako utahovat, stlačovat). Slovo »stres«, jakožto odborné názvosloví v biologické terminologii, poprvé použil až ve 20. století významný lékař-fyziolog, endokrinolog a chemik, Kanaďan maďarsko-rakouského původu Hans Bruno Selye (1907 - 1982), který je považovaný za zakladatele moderního výzkumu stresu.
O co jde
Ačkoliv se slovo stres často hovorově používá pro různé nepříjemné okamžiky, odborně se jím označují mentální nebo fyzické reakce těla na situace, které organismus vyhodnotí jako život ohrožující. Tento obranný mechanismus jsme »zdědili« po našich dávných předcích, kteří se díky němu dokázali lépe ubránit a přežít. Přivádí nás do různých stavů pohotovosti a pomáhá nám zmobilizovat síly, abychom se mohli připravit a vyrovnat se pro nás s nestandardními okamžiky. Zjednodušeně řečeno, při ohrožení, ať už je reálné nebo jen v naší hlavě, tělo nastartuje reakce pro přežití, a to buď na boj, útěk či ustrnutí. Jedná se například o výraznou aktivaci sympatického nervového systému a nadledvin, která způsobuje zrychlení krevního oběhu a srdeční činnosti, zvýšení krevního tlaku, prohloubení dýchání, vyplavení energetických zásob, jako jsou cukry a tuky, vylučování hormonů adrenalinu a kortizolu do krve, tlumení bolesti nebo zvýšení svalové síly i psychických schopností. Jenže zatímco pračlověk použil nakumulovanou energii účelně, a tím pádem se jeho tělo zase automaticky vrátilo do stavu před ohrožením, v životě dnešního člověka už toto zdaleka neplatí. Do různých situací, kdy se náš organismus automaticky »nastaví do záchranného módu«, se dostáváme nezřídka kdy, jenže ne vždy reagujeme nebo můžeme reagovat správně, tj. útěkem, bojem nebo útlumem. A toto »nevybíjení« nám škodí a vede k řadě různých zdravotních problémů.
Kde se bere
Stresové faktory, tzv. stresory, jsou podněty, které působí na organismus negativně. Může to být praktický jakýkoliv impuls, ať z vnějšího, nebo vnitřního prostředí, který vyvolává změny v organismu. Mezi největší stresory patří smrt blízkého člověka, závažné onemocnění, úraz, rozvod či rozchod, ztráta zaměstnání, dlouhodobé problémy v práci, napětí v rodině, vleklé soudní spory nebo finanční starosti. Nicméně existují velké rozdíly mezi tím, jak jednotlivé události působí na různé jedince, což znamená, že jeden konkrétní stresor může u několika lidí vyvolat rozdílnou reakci. Někteří z nás nevyhodnotí ani zásadní změny jako stresové, a naopak takové okamžiky prožívají jako výzvu a inspiraci, jiné »rozhodí« i zpoždění vlaku nebo špatné počasí. Navíc v životě dnešního člověka už nejsou »hrozby« tak jednoznačné, jako byl například pro pračlověka útok predátora, ale zato mnohdy nejasné a dlouhodobé. Pocity nebezpečí a s tím spojené změny v organismu můžou vyvolat například nedorozumění s partnerem, strach, jestli bude na hypotéku, obavy z budoucnosti, důležitý termín v práci, ale třeba i blížící se dovolená. A když se stresová reakce startuje příliš často nebo je chronická, nedělá tělu vůbec dobře, stejně jako v případě výše uvedeného »nevybití«.
Není stres jako stres
· Odborníci ho rozlišují stres na takzvaný distres a eustres. Distres, což je ten škodlivý, postupně oslabuje a narušuje všechny systémy těla, vede k únavě a celkovému vyčerpání. Ve finále pak může výrazně oslabovat imunitu, způsobovat různé zdravotní problémy a v neposlední řadě se podílet na rozvoji civilizačních onemocnění. Naopak eustres se označuje jako pozitivní zátěž, která v rozumné míře stimuluje k vyšší aktivitě a lepším výkonům, dává možnost nalézat radost i v náročných situacích a pomáhá získat energii někdy doslova k záchraně života (například zabránit autonehodě či úrazu, nebo odrazit útok). Souvisí také s příjemnými věcmi, jako jsou např. získání nějakého ocenění, svatba, narození dítěte nebo povýšení v práci.
· Pozitivní stres je často spojován také s časem dovolených, nicméně u některých jedinců, a není jich zrovna málo, může přerůst v ten škodlivý ještě dlouho předtím, než stanou na vytouženém dovolenkovém místě. Může za to fakt, že před odjezdem je nutné dovolenou naplánovat, zaplatit a zorganizovat, v domácnosti je potřeba vyřešit vybírání schránky a zalévání květin, hlídání domácích mazlíčků a spoustu dalších věcí, v zaměstnání navíc typicky před volnem doháníme resty, které ten týden či dva nepočkají.
Více o stresu čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 30.
