LEXIKON ZDRAVÍ: Dieta při onemocnění jater
Játra jsou pro metabolismus důležitým orgánem mnoha funkcí. Nenahraditelné jsou při detoxikaci organismu. Mají velkou regenerační schopnost, člověk může žít i například jen s méně než polovinou zdravé jaterní tkáně. Příčiny jejich poškození mohou být různé. Akutní potíže způsobuje žloutenka A-F, chronické problémy pak různá autoimunitní onemocnění či mononukleóza, jejich toxické poškození pak nejčastěji alkohol, nebo ztukovatění jater, které je obvykle způsobeno obezitou. Onemocnění se projevují nespecificky od nechutenství nevolnosti, nadýmání, únavy až po bolest v pravém podžebří, žloutenku nebo krvácení do dutiny břišní. Nevratné poškození jater se nazývá cirhóza – zbytnění, kdy hrozí selhání jejich funkce.
Jak se stravovat?
* Jaterní dieta se rozlišuje podle toho, zda jde o akutní stav a zhoršení chronických problémů, nebo zda jde o šetřící dietu při dlouhodobé chronické nemoci. Při akutní virové žloutence (nejčastěji typu B) je ordinována přísná jaterní dieta. Nemocný je hospitalizován a několik dnů po určení diagnózy je pouze na čajové dietě a postupně se přidává sacharidová strava, ze které je úplně vyloučen tuk, jí se suchary, bílé pečivo, rýže, těstoviny, brambory…Postupně se jídelníček rozšiřuje o libové dušené či vařené maso, malé množství mléka a netučných mléčných výrobků a vařené zeleniny. V další fázi pak můžeme přidávat kvalitní tuky v dávce 5 g na den do hotových pokrmů. Dieta se dál upravuje individuálně podle doporučení lékaře až ve volnou jaterní dietu. Je nutné ji dodržovat striktně až několik měsíců. Minimálně půl roku po vyléčení nesmí pacient alkohol, a to ani ten obsažený v cukrovinkách.
* Při chronických onemocněních jater nebo infekční mononukleóze se jedná o volnou jaterní dietu, pokud se obtíže nehorší (tedy pokud pacient netrpí bolestmi nebo dalšími příznaky). Tady je podíl tuku ve stravě snížený. Nejí se tučné pokrmy, tučná masa, vyhýbáme se smažení a grilování, alkoholu a rovněž nadbytku soli a ostrému koření. Strava by měla být bohatá na živiny. Obsahuje hodně ovoce, zeleniny, libového netučného masa, ryb, celozrnných obilovin a výrobků z nich, brambor, luštěnin, ořechů a semínek.
* V případě, že nemocný zadržuje v organismu vodu a má jaterní onemocnění, ordinuje lékař jaterní dietu s omezením sodíku. Omezí se kuchyňská sůl, uzeniny a konzervované potraviny s vyšším obsahem soli, ostré koření a samozřejmě alkohol.
Příklad jídelníčku
(volná jaterní dieta)
Snídaně: ovesná kaše s meruňkami, čaj
Dopolední svačina: celozrnný chléb s tvarohovou pomazánkou, plátek šunky,
okurka
Oběd: treska pečená na sucho, vařené brambory, zelenina
Odpolední svačina: nízkotučné jogurtové mléko
Večeře: kuskus s rajčaty, cuketou a nízkotučným sýrem
Pomoc z přírody
Ostropestřec mariánský: Obsahuje silymarin, který brání průniku toxinů do jaterní tkáně a podporuje regeneraci jaterních buněk. Vhodný je čaj z květů či plodů ostropestřce.
Kurkuma: Zvyšuje produkci žluči a urychluje trávení. Běžně ji najdeme i v kari koření.
Artyčok: Listy a kořeny detoxikují a podporují jaterní činnost, produkci žluči i metabolismus. Bývá součástí čajů na podporu funkce žlučníku.
O dietních opatřeních při dalších nemocech čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 40.
