Sandra Pogodová (49): Dřív jsem byla zamindrákovaná!
Je vtipná, miluje humor a vždycky působila jako optimistka. Jak ale herečka Sandra Pogodová (49) říká, uvnitř sebe nebyla tak šťastná, jak to vypadalo. Toužila změnit svůj život, aby ji naplňoval. A to se jí, překvapivě v době covidu, začalo dařit, i když to nebyla jednoduchá cesta. Dnes své zkušenosti předává dál a snaží se lidi nasměrovat na cestu ke šťastnému životu. Kdy si Sandra uvědomila, že potřebuje změnu? A co musela udělat?
Sandro, loni před Vánoci jste odjela do zahraničí na zhruba čtvrt roku. Co bylo důvodem vaší cesty?
„Měla jsem pracovně hodně nabitý podzim, a tak jsem nejdřív odjela do Egypta na dovolenou, abych si trochu odpočinula. Kamarádka tam v Marsa Alam učí potápění a nabídla mi, ať u ní zůstanu. Užila jsem si s ní zhruba týden potápění a pak se přesunula do pouště. Na Sahaře jsem zůstala měsíc, protože jsem tam pro lidi z ČR dělala společně s kamarádem Tomášem Lukavcem semináře o seberozvoji. Následně se přesouvám do Malajsie a na Bali, kde to chci zmapovat a naplánovat tam další semináře. A taky chci konečně začít psát svou třetí knihu, kterou už mám nachystanou, ale zatím jsem neměla čas se do ní pustit.“
Na youtube kanále jste se rozhodla s lidmi sdílet váš život a inspirovat je k tomu, aby začali žít šťastně, stejně jako teď žijete vy. Jak došlo u vás ke změně? Čím jste si procházela a co jste pro změnu musela udělat?
„Startovací moment pro velkou změnu v mém životě bylo přiznání si, že mě můj život netěší a že s tím chci něco udělat. V tom mi hodně pomohl covid, protože se zavřela všechna divadla a já měla čas věnovat se pořádně sama sobě. Už jsem se nemohla sama před sebou vymlouvat, že na to nemám čas. Začala jsem pravidelně meditovat, číst znovu knihy o duchovním rozvoji a chodit na různé terapie. Ponořila jsem se hluboko do sebe a postupně začala měnit svůj charakter. Chce to velké odhodlání, vytrvalost a hlavně nekompromisní pravdivost ve vztahu sám k sobě. A to v mém případě bylo opravdu silné kafe.“
Kdo nebo co vám pomohlo změnit váš život?
„Dnes to vidím tak, že naše duše má naplánováno, kdy jí co sepne a začne se probouzet. Když se to pak začne dít, jsou to skutečné porodní bolesti, protože procházíte znovuzrozením. Dobré na tom ovšem je, že pokud dáte Bohu, Zdroji, Universu (ať si to každý nazve, jak potřebuje) vědět, že to myslíte vážně, že jste skutečně odhodlaný se změnit, tak vám je seshora mocně pomáháno. Začnete potkávat ty správné lidi, kteří vás nasměrují, dějí se situace, které vás pročišťují, a vše se začne skládat jak puzzle. Vaše realita se postupně úplně promění a to považuji za nádherný zázrak. Takže celou tuto zkušenost beru jako vyslyšení volání své duše. A že se chuděrka nakřičela, než jsem si toho všimla.“ (směje se)
Dá se říct, že jste dřív nežila šťastně?
„Přesně. Byla jsem zamindrákovaná a maskovala to před celým světem. Z toho se pak rodily pocity závisti, nepřejícnosti, následná zloba přecházející do sklíčenosti a pocity zoufalství nad sebou jsem vytěsňovala pýchou a povyšováním se… Byl to začarovaný kruh.“
Strach už si nepřipouštíte?
„Už moc ne. Inspirovala jsem se buddhismem, kde se učíte přípravě na svou smrt. Často myslím na to, jestli žiju tak, abych mohla v jakýkoliv okamžik opustit tělo a být s tím smířená. Život miluji, ale neulpívám na něm. Věřím v Boží vůli, že se vše děje, jak má. To mě zbavuje strachu.“
O kurzy a semináře, které vedete, je velký zájem. Je možné, že byste se jim postupně začala věnovat víc, třeba i na úkor hraní?
„To už se děje. Začala jsem odmítat herecké nabídky, protože potřebuji víc času na spirituální práci. Na mých přednáškách a seminářích se mi lidé doslova mění před očima. Otevírá se jim srdce, začínají procházet transformací a následně mění svůj život. Mám od spousty lidí nádhernou zpětnou reakci, a to mě utvrzuje v mém rozhodnutí v tom pokračovat. Uvidíme, co budu říkat v budoucnu, ale momentálně to cítím jako svoje poslání.“
Herectví jste ale úplně neopustila, v Divadle Broadway hrajete hned v několika představeních. Na co byste diváky pozvala?
„Divadlo Broadway je poslední scéna, kde ještě hraju klasická představení. A to proto, že se ke mně chovají naprosto fantasticky. V každé roli mám alternace, takže když jedu na delší dobu pryč, nikomu to nevadí. Vedení divadla mi vychází maximálně vstříc a máme spolu moc hezké vztahy. Navíc mi dávají parádní role. V muzikálu Láska nebeská hraju megazábavnou postavu doktorky věd, která se zamiluje a stane se z ní obstarožní láskou omámený motýlek. V představení Okno mé lásky zase hraju úplný protipól, megeru, která tyranizuje celou rodinu a myslí si, jak má vše pod kontrolou. Pak tam vystupuji s talkshow Sirény na cestách. To je pořad, který dělám společně s Jitkou Asterovou a Lindou Finkovou. Jezdíme po celé republice, ale v Praze vystupujeme jen jednou ročně, a to vždy v Divadle Broadway.“
Když jsme spolu mluvily naposledy, chystala jste se stěhovat za Prahu, odejít z města blíž k přírodě. Podařilo se to už? Nejen to se dozvíte v tištěném Aha! pro ženy číslo 8.