Jiří Sovák (†79) zavrhl syna kvůli usmrcení chodce...
Měl převzít hospodu po svém otci, jenže on místo toho utekl k ochotníkům. Jiří Sovák (†79) to nakonec dotáhl nejen do Národního divadla, ale stala se z něj herecká legenda. Jeho Evžen Huml z Chalupářů, Jiří Kroupa v komedii Marečku, podejte mi pero! nebo černokněžník Vigo v pohádkovém seriálu Arabela jsou nesmrtelní. V soukromí to však zas taková pohádka nebyla. Sovák nejenže zavrhl vlastního syna kvůli usmrcení chodce, ale po letech vyšlo najevo, že sám řídil opilý a způsobil vážnou autonehodu.
Na svět přišel tři dny po Vánocích roku 1920 jako Jiří Schmitzer. Jeho otec, hostinský slavné pražské hospody Na Bojišti, měl z narození syna takovou radost, že všem štamgastům naléval zadarmo. Na počest novorozeného syna vyhlásil den a noc otevřených dveří. A štamgasti byli i prvními diváky, kdy je malý Jiříček bavil svojí recitací a zpěvem. Otec tajně doufal, že jednou po něm syn hospodu převezme. Jiří se sice vyučil číšníkem, ale stejně ho to táhlo k divadlu. Když mu bylo devatenáct let, odešel z domu a přidal se k ochotníkům. Naštvaný otec syna odmítal finančně podporovat, a tak si herec musel přivydělávat v kamenolomu. Nakonec vystudoval dramatické oddělení na Státní konzervatoři. Když si ale změnil příjmení na Sováka, byla to pro otce ješt větší rána. Jiří pak spolužákům pak vysvětlil, že on je Sovák, a ne Sova. „Sovák totiž není starej od sovy,“ bavil je svým specifickým humorem.
Role dědků
Po absolvování konzervatoře několik prvních let hostoval v Živém jevišti, tedy v dnešním Činoherním klubu. Hrál také v Divadle E. F.Buriana, kde začala jeho životní pouť »dědků«. „Ač ještě mlád, hrával jsem samé dědky,“ svěřil v jednom z rozhovorů Sovák. V 50. a 60. letech působil v Divadle na Vinohradech a od roku 1966 zůstal věrný až do svého odchodu do penze Národnímu divadlu. Bezesporu největší slávu však Sovákovi přinesly filmy a televize. Exceloval ve více než 140 rolích. V 70. letech točil jednu komedii za druhou a jeho nezapomenutelný humor se zapsal do filmové historie. Nerudný revizor v penzi Evžen Huml v Chalupářích, rytíř Brtník v Ať žijí duchové!, zlodějíček Liška z Což takhle dát si špenát? či vykutálený Novák v Co je doma, to se počítá, pánové, to je jen hrstka jeho úspěšných a nezapomenutelných rolí. Zatímco na plátně exceloval, v soukromí s ním mnohdy už taková legrace nebyla. Určitě by to potvrdily i jeho ženy.
Zavrhl syna - O tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 9.
