Marta Kondrla (34) se nedávno vdala: První krok k muži byl na mně!
V seriálu Zlatá labuť hraje lékařku Sofii Schneiderovou, která pomáhá rodině Kučerových. Slovenská herečka Marta Kondrla (34), dříve Maťová, se ale již objevila v seriálech Policie Modrava, Specialisté, Dáma a Král, Ordinace v růžové zahradě nebo Odznak Vysočina. Po studiu na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě odletěla studovat herectví do New Yorku na Lee Strasberg Theatre and Film Institute, kde získala mnohé zkušenosti. Nyní pracovně pendluje mezi Bratislavou a Prahou, ale dojíždění jí nevadí. Loni v srpnu se vdala za střihače a pedagoga Michala Kondrlu (37). Kde Marta svého muže poznala? Jak vypadala jejich svatba? A co ji v Labuti ještě čeká?
Marto, jaká byla vaše cesta do Zlaté labutě?
„Byla jsem pozvaná na konkurz, který byl v podstatě univerzální. V prvním kole se hledaly především hlavní postavy, pak se přerozdělovaly i ty další a menší. Postupně jsem konkurzem procházela, až jsem získala roli lékařky Sofie a jsem za to moc ráda.“
Byla to nabídka, která vás lákala?
„Naprosto. Můj sen bylo hrát v dobovém projektu, takže jsem se v tom úplně našla. Reflektuje se v něm naše historie, zároveň je to romantické, dramatické i komediální. Podle mě je důležité takové projekty dělat.“
Mluvíte výborně česky, i když vaším rodným jazykem je slovenština. Bylo za tím hodně práce?
„V dětství jsme žili s rodiči v Čechách, chvíli v Ústí nad Labem a chvíli v Praze. Rodiče pracovali v divadelním prostředí, takže mám pocit, že jsem k jazyku i divadlu měla blízko. Pak jsem taky hodně četla v češtině a koukala na české filmy. Když jsme tu žili, byla jsem poslední rok ve školce a pokračovala na základní školu, takže bylo pro mě zcela přirozené mluvit tam česky a doma slovensky. Když jsme se pak přestěhovali zpátky na Slovensko a já posléze studovala na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, tak čeština z mého života odešla. A jsem moc ráda, že se ke mně zase vrátila.“
Můžeme prozradit, jak se bude vaše role v závěrečné řadě ještě vyvíjet?
„Bude to hodně dramatické. Nemůžu prozradit úplně všechno, ale Sofie se touží provdat za Rudolfa, protože se navzájem milují. Nemají to vůbec jednoduché, protože v rodině jsou lidé, kteří s tím nesouhlasí a Sofii a jejím lékařským praktikám nedůvěřují. Bude muset obhájit svou práci i lásku a najít taktiku, aby jí rodina začala důvěřovat a mohla s Rudolfem zůstat.“
Pocházíte sice z divadelního prostředí, takže ta cesta u vás byla víceméně jasná. Přesto, chtěla jste jít někdy jiným směrem?
„Váhala jsem mnohokrát. Měla jsem různá období, nejdřív jsem chtěla být baletkou, pak jsem chtěla psát a také jsem přemýšlela nad diplomacií a psychologií. Nakonec herectví vyhrálo a určitě na to mělo vliv právě prostředí, ve kterém jsem vyrůstala. Já se ale nevěnuju jenom hraní, produkuju si i vlastní projekty, například jsem byla spoluautorkou vzdělávacího projektu o divadle a filmu KADU (www.kadu.sk). Koprodukovala jsem si také už dvě divadelní představení. Ale herectví je něco, co je moje láska a profesionálně se mu věnuji od dvaceti let.“
Diváci vás ovšem dříve znali jako Maťovou. Vloni jste se vdala za kolegu z branže. Je to výhoda, když jste oba ze stejného oboru?
„Já to tak určitě beru. Porozumění je mezi námi opravdu hluboké, můj muž je hodně dobrý dramaturg, takže si umíme o věcech povídat a já jsem za to strašně ráda. Díky němu získávám i jakýsi odstup od svých rolí. On je také střihač, který se musí na film či seriál dívat jako na celek, zatímco my herci častokrát tuhle schopnost ztrácíme a necháme se rolí moc pohltit. V tom mi můj muž hodně pomáhá, i díky svému nadhledu a humoru.“
Prozradíte, jak jste se seznámili?
„Potkali jsme se na jednom společném projektu. Hledala jsem střihače pro svůj showreel, který mi nepostříhal, protože zjistil, že mám kluka. Haha,dělám si legraci, ale mělo to svůj vývoj.“
Líbil se vám hned?
„Ano, líbil. (směje se) Nedali jsme se dohromady hned, i když velké sympatie tam byly.“
Kdo z vás udělal ten první krok? Nejen to se dozvíte v tištěném Ahga! pro ženy číslo 10.
