Halina Pawlowská (65) o své rodině, vzpomínkách na zesnulého muže i zásnubním prstýnku...
Patří mezi naše nejznámější spisovatelky. Halina Pawlowská (65) je pověstná svým humorem a vtipnými příběhy i zážitky, které její fanoušci milují. Často v nich vypráví i o své rodině, která je pro ni nadevše. S milovaným manželem Zdeňkem (+60) žili sedmatřicet let, před sedmi lety ale podlehl rakovině. Děti Natálie (39) a Petr (34) bydlí doma a dcera z maminky udělala i šťastnou babičku vnuka Huga (9). V domácnosti jich však žije víc. Nějakou dobu už i současný Halinin partner, producent Karel Czaban (70), od něhož nosí i zásnubní prstýnek. Co na sebe prozradila? A jaká je, když se naštve?
Zatím poslední knížkou, kterou jste napsala na jaře, jsou Zážitky z karantény. Bylo tolik zážitků?
„Na každém dni jsem hledala něco pozitivního. A vždy jsem našla. I když někdy to byl problém. Tehdy ten utěšující, pozitivní moment, tvořilo jídlo. Každý den jsem totiž vařila. A to od té doby dělám denně. Myslím, že kniha je veselá, optimistická a popisuji v ní nejen naše rodinné situace, ale i události a pocity mých kamarádek a kamarádů, kteří se ocitli ve stejných podmínkách.“
Třiatřicet známých osobností vám knížku v této koronavirové době pokřtilo alespoň v rámci videí, jak vás to napadlo?
„Každý rok napíši knihu, kterou křtíme spolu s mým vydavatelstvím Albatros média. Křty se staly úplnou tradicí, vždy se na nich setká přes sto kamarádů a známých z uměleckého světa. Pohybuji se v něm čtyřicet let, takže je jasné, že právě většinu kamarádů mám z této sféry. Vždycky se na setkání těším. Letos také bylo v plánu, ale kvůli koronaviru to nebylo možné, a tak jsem přemýšlela, jak kamarádům dodám knížku. Jak je upozorním na to, že je mám ráda, že jsem knihu napsala, že bych se s nimi ráda sešla a knížku oslavila. Až to dopadlo takhle: kniha je třiatřicátá v pořadí, poslali jsme proto třiatřicet balíčků s knihami a vínem, abychom si na ni připili. Kmotři se vyfotili, natočili zdravici a všichni jsme se sešli a pohovořili. I když jen distančně.“
Pandemie bohužel stále pokračuje, neuvažujete o nějakém pokračování?
„Jasně, že napíši další knihu. Špatně jsem si totiž spočítala kmotry. Mám jich nakonec třicet pět, takže rychle musím napsat minimálně dvě knížky.“ (směje se)
V době karantény vás bylo doma hodně, máte ráda svou rodinu pohromadě?
„Jsem typ, který potřebuje mít rodinu u sebe. Bydlí nás doma střídavě šest až osm. Klidně by se nás sem vešlo ještě víc. Ale takhle je to fajn - jsme pohromadě i nejsme.“
Jak jste zvládala tak velkou domácnost? Nelezlo vám to někdy na nervy?
„Každý den mi někdo z rodiny leze na nervy a já jim určitě taky.“ (usmívá se)
Také potřebujete někdy trochu toho klidu pro sebe, vypnout od všedních starostí i rodiny?
„Mám svou pracovnu, každý den jsem sama. Zejména v noci, protože chodím spát až ve tři. Samotu si užívám tak, že většinou píši nebo čumím na Netflix anebo koukám do mailů. Mám ráda noci.“
Máte dvě děti, dcera s rodinou bydlí s vámi, syn také zůstal?
„Petr studoval pět let v zahraničí, žil v New Yorku a Paříži a bylo mi smutno, i když jsem byla pyšná, že se na prestižní univerzitu dostal.“
Jaký vztah mezi sebou máte?
„Mám ráda své děti. Doufám, že ony mají rády mne. S dcerou si toho hodně říkáme. Můj syn neříká nikdy nic. Už asi od dvanácti. Ale myslím, že rozumím jeho mlčení.“
Jaká jste, Halino, babička? Říká se, že babičky jsou na rozmazlování, platí to i u vás?
„Jsem štědrá babička, která umí vyprávět hrůzostrašné historky, dělat roštěnky, driblovat a házet basketbalový míč do koše.“
O vztahu s jejím mužem a mnoho dalšího čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 48.
