Jana Paulová (65) nechce vyděsit diváky...
Až tak moc si nevěří… V Kameňáku sice hraje sebevědomou a nezkrotnou Vilmu, která se životem jen tak rozhodit nedá. Ve skutečnosti to má ale Jana Paulová (65) trochu jinak. To, že v současné době nemůže stát na jevišti svého milovaného divadla, jí na pohodě určitě nepřidává. Jenže herečka se navíc obává i toho, co bude pak, až se opět po dlouhé pauze na divadelní prkna vrátí. Strachuje se, zda ještě bude vůbec umět hrát. A do toho bojuje s nabranými kily!
Celý život se hlídá
Aby byla opět ve formě, naordinovala si přísnou dietu zvanou Metabolic balance. „Jí se třikrát denně, jediná příloha je zelenina a malý kousek žitného chleba. Podle krve vám přesně řeknou, jaká jídla jsou vašemu tělu příznivá. Sice vám pak už lezou krkem, ale pomohou zdravě zhubnout,“ svěřila se Paulová, která ani moc nesportuje a navíc prvních čtrnáct dní se to prý u téhle diety ani nesmí. Vyřešila to tedy jinak. Má velkého psa, se kterým chodí do lesa. Je na čerstvém vzduchu a dělá něco pro své zdraví. V posilovně, i kdyby teď byly otevřené, ji neuvidíte. To není její parketa. Dietu však herečka nedrží poprvé. Hlídá se celý život a vyzkoušela snad už všechno možné. „Žádnou dietu jsem nikdy nenechala bez povšimnutí a všechny je poctivě vyzkoušela. Třeba jednou se mi osvědčila i proteinová dieta, kde jsou ty výsledky vidět hrozně rychle. A navíc podobnou držela kolegyně Zellweger,“ přiznala herečka, kdo ji při shazování faldů nejvíce inspiroval. Osm let byla také Jana Paulová vegetariánka. Byla ale unavená, a tak se rozhodla, že do svého jídelníčku zařadí i maso. „Jedla jsem pouze přílohy a zeleninu a na divadelních zájezdech si dávala smažený sýr, protože nic jiného nebylo. Moje tělo na to po letech reagovalo únavou, a tak jsem se k masu vrátila,“ vysvětlila. Sladké tečce ale nikdy neodolá. „Někdy mě dokonce zajímají víc než celý oběd,“ směje se. Jedno se herečce upřít nedá, a to je její silná vůle. Dle toho, jak vypadá, jí dodržování diet jde bravurně. Co je však zarážející, že ona sama si to nemyslí…
Stárnutí lze zvládnout
Co by za to mnohé ženy daly, aby v pětašedesáti vypadaly právě jako Jana Paulová. Ona sama to ovšem vidí jinak. Vnímá se kriticky a dokonce řekla, že když jde kolem zrcadla, nebo se vidí na plátně či obrazovce, lekne se. „Říkám si, ty jo…tak to jseš ty teď?“ řekla. Sebevědomí by mohla rozdávat, jenže opak je pravdou. „Sebevědomí bych neřekla, to není moje silná stránka,“ prohlásila překvapivě. Přesto je v životě šťastná, obklopuje se lidmi, který má ráda. A mezi ně jednoznačně patří i její manžel, jazzový hudebník Milan Svoboda (68). Jana se také každý den učí radovat i z maličkostí. „Základním prvkem je asi právě pozitivita. S ní se dá i stárnutí zvládnout,“ myslí si. Za vůbec nejlepší období svého života považuje věk mezi čtyřicítkou a padesátkou. V té době totiž zakládala kapelu, koupila si elektrickou kytaru a začala s cestováním. Pouze se svým batohem a odvahou herečka projela několikrát nejen Indii, ale také Nepál, Thajsko, Ameriku, část Afriky a další země. A právě podnikání výprav jí pomáhá i s jejím sebevědomím. „Když člověk zjistí, že se o sebe dokáže postarat i v neznámém prostředí, vyjde s málem, a přitom je šťastný, získá přirozené sebevědomí. A to má úplně jinou kvalitu, než když si vlastní ego posiluje třeba jen na základě majetku nebo společenského postavení, jak je to u nás bohužel obvyklé,“ vysvětlila. Kde se v této blondýnce našlo tolik odvahy, aby sebrala batoh a jela sama do neznáma, nikdo neví, a dokonce i ona sama to často ani přesně neví. „Kolikrát jedu autobusem po exotickém venkově a jsem velmi překvapená, kde se to ocitám, aniž bych věděla, kde v noci složím hlavu. Z určitého pohledu je nebezpečný každý okamžik osamělého cestování, ale věřím, že jsem chráněná shůry. S místními jezdím vlaky i autobusy, jím s nimi kaše a zeleninu a v Indii za den utratím třeba jen dvacet rupií, což je deset korun. Cestuju tak, abych žila podobně jako místní lidé, protože tak se o nich dozvím nejvíc. Spát v hotelovém řetězci je jednoduché, ale já si najdu nocleh třeba za tři dolary, kde mnohdy není ani teplá voda, anebo přespím v nějaké rodině,“ svěřila herečka, která si užívala i lezení po skalách. Dnes už ale její kondice prý není taková a raději proto tuto disciplínu už ani nepokouší. Být zkrátka zavřená doma, jak to je nyní, není pro Paulovou to pravé ořechové. Už se těší, až zase někam vyrazí. Ještě před tím, než vypukla pandemie, stihla Portugalsko. Kdy a kam se zase dostane, nebo kdy si zase stoupne na jeviště před publikum, to je zatím ve hvězdách…
Celý článek čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 47.
