Janu (49) z Chlumce nad Cidlinou a Veroniku (42) z Prahy trápila kila navíc...
Janu (49) a Veroniku (42) spojuje podobný osud. Obě ženy dlouhodobě řešily nadváhu a vyzkoušely všechny možné diety, včetně úplného vynechání jídla. Všechny snahy zhubnout přinesly jen menší úspěchy, které navíc nebyly dlouhodobě udržitelné. Když se po dietě vrátily ke své obvyklé stravě, kila se rychle vrátila, obvykle i s něčím navíc. Obě tedy vědí, co je jojo efekt. Jak u Jany, tak i u Veroniky přišel zlom až v době, kdy vážily přes 100 kilogramů. V té době vyhledaly odbornou pomoc v organizaci STOB.
JANA
Přibrala na mateřské
Janu kila navíc začala trápit po druhém těhotenství, ve třiadvaceti letech. „V době mateřské dovolené jsem každý rok přibrala několik kilogramů. A když mi děti odrostly, nedokázala jsem se kil navíc zbavit, naopak váha šla stále nahoru,“ popisuje Jana, která pracuje jako státní úřednice. A právě sedavé zaměstnání přibírání na váze ještě podpořilo. Došlo to až tak daleko, že se kvůli svému vzhledu styděla chodit mezi lidi. „Nejvíc trapně jsem se cítila, když jsem potkala nějakého známého, který mě dlouhou dobu neviděl.“ Přebytečná kila se neodrážela jen na její psychice, ale i na fyzickém zdraví. Začaly ji bolet klouby a častěji se zadýchávala. „Když vážíte víc, než je zdrávo, je pro vás těžké pohybovat se a cvičit. Nerada jsem chodila na různá sportoviště nebo do bazénu,“ říká Jana. Při sportovních aktivitách se často cítila nekomfortně, a proto hledala i jiné možnosti, jak hubnutí podpořit. „Chytala jsem se všeho, co zrovna frčelo. Zkusila jsem třeba i tukožroutskou dietu. Dnes už ani nevím, o čem to bylo,“ usmívá se. Často vynechávala jídlo úplně a držela hladovky. Něco málo díky nim sice shodila, ale ne na dlouho. „Když nějaký čas jíte jen minimálně a pak sklouznete do svého obvyklého režimu, tělo si přirozeně dělá zásoby. Takže i já jsem při svém experimentování zažila tzv. jojo efekt,“ popisuje Jana, čím vším si za více než dvacet let prošla. Chvíle, kdy se rozhodla změnit přístup a najít si na hubnutí odbornou pomoc, přišla asi před pěti lety, když si šla koupit nové oblečení. „Ve zkušební kabince mě obklopila všechna ta zrcadla a viděla jsem se ze všech stran. V tu chvíli jsem si uvědomila, že takhle už to dál nejde a je potřeba s tím něco udělat,“ vzpomíná. Ještě ten den odpoledne si domluvila schůzku v organizaci STOB.
Hubla postupně
Pod odborným vedením začala pracovat na postupné změně jídelníčku a zapojení různých pohybových aktivit tak, aby si Jana zdravý životní styl udržela dlouhodobě. „Setkání s lektorkou Martinou Jandovou byla vždy příjemná. Byla milá, ochotná a motivovala mě k lepším výsledkům. Proto jsem dodržovala jídelníček skoro na 100 % a snažila se ve volném čase hýbat, jak jen to šlo. Výsledek byl takový, že jsem od ní odcházela o 38 kg lehčí,“ popisuje Jana, co za necelý rok pod vedením lektorky zvládla. Nejvíc ji překvapilo, jak jednoduchý celý proces ve výsledku byl. I když přiznává, že zpočátku trvalo, než si nový režim osvojila. „Zprvu jsem vše do detailu řešila. Například jsem si vážila každou porci a pečlivě jsem si hlídala pravidelnost ve stravování,“ přiznává Jana. Jídelníček, který si před lety sestavila s lektorkou STOB, dodržuje dodnes a začalo ji to bavit. „Zařadila jsem do všech chodů více ovoce a zeleniny, naopak vynechávám smažená jídla a cukry. Občas se stane, že režim poruším, třeba na rodinných oslavách, ale nijak mě to nerozhodí a další den se zase vrátím ke svému běžnému jídlu,“ popisuje. Pomohla jí i rodina, která se zapojila hned od začátku. „Dcery mi nejen občas připravily jídlo, ale samy ho se mnou i rády jedly. A stejně tak jsme společně trávily čas i při sportu, třeba jsme celá rodina vyráželi na výlety na in-line bruslích.“ Nejvíce si Jana oblíbila právě pohyb venku. Ráda jezdí na kole nebo chodí na procházky s trekingovými holemi jak v blízkém okolí, tak na delší túry do hor. „Snažila jsem se hýbat celý život, ale teď mě sport baví víc, protože se nemusím tahat se zbytečnou zátěží. Zároveň je to pro mě i skvělý relax po celém pracovním dni v kanceláři,“ usmívá se Jana. Váhu si drží dodnes a cítí se mnohem lépe po všech stránkách. Zlepšil se její zdravotní stav, přestala mít problémy s vysokým tlakem a už se nezadýchává. Začala si také mnohem víc věřit. „Konečně si oblékám to, co se mi líbí, a nejen to, do čeho se vejdu. Cítím se dobře na těle i na duši a mám odvahu zkoušet nové aktivity, třeba tandemový seskok padákem,“ popisuje svou proměnu, které si všimlo i její okolí. „Občas mě pobaví obdivné pohledy lidí, které jsem dlouho neviděla. Někteří mě ani nepoznávají.“
Příběh paní Veroniky najdete v tištěném APŽ číslo 19.
