Podnikatel Radek Kilevník (40) z Vamberka dává nový život nevyužitým hračkám...
Patnáct let se věnoval internetovým obchodům a kromě toho vybudoval úspěšný systém na pronájem e-shopů. Minulý rok však Radek Kilevník svoje firmy prodal, aby si od podnikání odpočinul a mohl se více věnovat své rodině. Dlouho však zahálet nevydržel! Rozjel projekt s nevyužitými hračkami, který ho velmi baví, naplňuje a navíc dělá radost i ostatním.
Radek pochází z Jaroměře, kde také vyrůstal a chodil do školy, již pár let je ale jeho domovem Vamberk. Jako malý měl různé koníčky, úplně nejraději jezdil na kole a četl, a asi ve dvanácti začal kutit, což je jeho jednoznačně největší záliba dodnes. Po základní škole se vyučil opravářem zemědělských strojů a udělal si nástavbu s maturitou z účetnictví a ekonomiky. „Pár let jsem pak pracoval na farmě u Jaroměře, kde jsem opravoval zemědělské stroje a jezdil s kombajnem, což mě opravdu bavilo. Bylo to něco, co jsem dělal rád, ale zároveň jsem snil o tom, že je někde něco lepšího a tak jsem se za tím vypravil. Chtěl jsem prostě v životě dokázat něco víc,“ vzpomíná. Dal v práci výpověď, sbalil si pár věcí a odstěhoval se do Hořic v Podkrkonoší. A vzal první práci, která se našla. „Rozvážel jsem zeleninu, později jsem začal podnikat. Měl jsem třeba zastavárnu, pak hračkárnu, ale hlavně jsem se »motal« kolem internetového prodeje. Nejvíc jsem tíhnul k tomu, že jsem něco kupoval a následně prodával, a to cokoliv, co mi přišlo pod ruku.“ V roce 2010 však zkrachoval, a jak sám říká, bylo to ve velkém stylu. Na několik následujících let proto podnikání opustil a postupně se dostával z dluhů. Zásadní pak v jeho profesní oblasti bylo, když v roce2014 založil jednak svůj další prodejní e-shop a také systém na pronájem e-shopů ExitShop, který se stal brzy velmi úspěšný. „Nejsem »ajťák«, ale troufám si o sobě říci, že mám dobrou sociální dovednost a umím lidi propojovat, což jsem mohl zúročit právě také v Exit Shopu. Díky tomu, že jsem dokázal správně komunikovat, jak s těmi programátory, tak na druhé straně i s klienty, projekt se velmi rychle rozjel,“ dodává.
Jiný směr
Před rokem a něco se však rozhodl, že firmy prodá, dá si od podnikání pauzu a bude se věnovat sobě a své rodině. Původně si plánoval »odpočívat« delší dobu, nicméně už po půl roce mu začala práce chybět. „Asi ještě nejsem dost starý na to, abych tady na světě neměl žádné poslání, a tak jsem se pustil do hledání toho, co by mě bavilo a zároveň mi dávalo hlubší smysl. Už nějakou dobu jsem se zajímal o problematiku použitých věcí a tušil jsem, že bych se chtěl vydat tímto směrem. Možná i proto, že já sám jsem se v minulosti podílel na tom, kolik se k nám, ve finále naprosto zbytečných věcí, dovezlo z Číny. A přál jsem si to alespoň trochu nějakým způsobem odčinit.“ Původně přemýšlel o něčem podobném, jako jsou tzv. reuse centra, ale když jich pár objel a zjistil, jak fungují, uvědomil si, že tudy jeho cesta nevede. „Je fajn, že tam může kdokoli přinést věci, které už doma nevyužije a někdo jiný si je za zlomkovou cenu koupí. Už se mi ale nelíbilo, co jsem tam tak vypozoroval, že nemálo lidí tam nenakupuje proto, aby ulevili planetě, ale aby doma hromadili další a další věci. A mě pak při debatě s mým nejlepším kamarádem Mirkem trklo, že by mohlo být tím pravým dávat nový život nevyužitým hráčkám, což je něco, co přesně splňuje moje představy,“ vysvětluje podnikatel. Svůj projekt, který začal pomalu, ale jistě rozjíždět na začátku letošního roku, nazval reHračky. Jeho cílem je shromažďovat a třídit nevyužité hračky, které by třeba mnohdy skončily na skládce, a přes e-shop je za symbolickou cenu plus poštovné nabízet dál. To má podle Radka jednak ekologický přínos, který uleví současné šílené spotřební době, ale i další přesahy. Díky nákupům na reHračkách rodiče ušetří, ale zároveň můžou dělat radost svým dětem častěji, nehledě na to, že je tím vychovávají k určité udržitelnosti. „Uvědomuji si, že točit hračky pod rukama také není úplně ideální. Osobně bych si třeba přál, aby moje děti měly pár věcí na celé dětství, ale to je nereálné. Současná nabídka hraček je obrovská a děti jsou zvyklé mít jich hromady, což jsme je ale vlastně naučili my. Takže vidím smysl v tom, že pokud už potřebují mít něco dalšího, nemusí to být nové, když to použité poslouží stejně.“
Nečekané komplikace - Nejen o nich čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 40.
