Sylvie (45) z Karlštejnska se při běžné prohlídce dozvěděla, že má rakovinu děložního čípku!
Je maminkou dvou dětí a pracuje jako účetní. Ve volném čase ráda chodí do přírody, rekreačně plave, bruslí nebo se věnuje vysokohorské turistice. Sylvie Pavlová (45) je prostě normální ženská. Letos v létě ale musely jít její záliby a koníčky stranou. Zotavovala se totiž po operaci zhoubného nádoru děložního čípku, který byl odhalen díky běžné preventivní prohlídce u gynekologa…
Letos v březnu ještě neměla ani tušení, že běžná prevence odstartuje kolotoč dalších vyšetření a následně i operaci rakovinného nádoru. „Na 12. března jsem byla objednaná na pravidelnou prohlídku u gynekologa. Neměla jsem žádné potíže nebo bolesti, takže nic nenasvědčovalo tomu, že by cokoliv mohlo být v nepořádku. Věnovala jsem se dál práci, rodině a ještě jsem byla ráda, že jsem prevenci stihla před karanténou,“ upřesňuje. Za necelé tři týdny ji však překvapil telefonát, kdy ji lékař sdělil, že cytologie nevyšla dobře a je potřeba provést konizaci děložního čípku. „Byl to pátek a mě v první chvíli napadlo, že když je karanténa, tak mě možná ani na zákrok neobjednají. Během víkendu jsem si v sobě musela zpracovat, že něco není v pořádku, a obavu, zda to vůbec bude možné řešit. Hned v pondělí ráno jsem se ale bez problémů objednala k paní doktorce Fuxové do Všeobecné fakultní nemocnice na další prohlídku. Ta proběhla koncem dubna a nález potvrdila. Za další měsíc mi pak provedli konizaci děložního čípku,“ vzpomíná si Sylvie a dodává: „Vše šlo docela rychle, a jelikož jsem stále neznala konečnou diagnózu, jen jsem věděla, že na čípku při zákroku odstranili nežádoucí buňky, nepřipouštěla jsem si, že by se mohlo jednat o rakovinu…Vlastně jsem si tyhle myšlenky spíš zakázala.“ Výsledky histologie, které Sylvie obdržela začátkem června, byly ale jasné. V děloze byl agresivní rakovinný nádor v počátečním stádiu.
Podpora rodiny
Sylvie a synové
Foto:
archiv S. Pavlové
Začal velký kolotoč. „Zapsala jsem se na onkogynekologii. Už to, že si člověk jde do nemocnice jen pro výsledky a najednou sedíte někde, kde nápis na dveřích začíná předponou ONKO, je nápor na psychiku, ale musím říct, že všichni lékaři i sestry byli skvělí, měli pozitivní přístup a po pravdě, ale přitom citlivě mi řekli vše, co jsem chtěla vědět. Musím poděkovat panu doktoru Slámovi, který mi popsal všechny možné varianty rozsahu mojí nemoci, a tím mě paradoxně uklidnil. Měla jsem pocit, že už vím, s čím mám tu čest…a chtěla jsem věřit, že vše dobře dopadne. Jedna z dobrých zpráv, kterou jsem se dozvěděla ještě před operací, byla, že ostatní orgány jsou v pořádku,“ popisuje Sylvie. Samotná operace, radikální hysterektomie, proběhla 30. června a potvrdila, že nádor se opravdu do okolí dělohy nerozšířil. „Konečnou zprávu z histologie jsem dostala 15. července. Ta potvrdila, že nádor už nikde není a další onkologická léčba není potřeba. Vlastně jsem se začala radovat až druhý den, kdy mi to všechno došlo. Tehdy jsem si opravdu vydechla a moje rodina také,“ říká máma dvou dětí, která sice svoje blízké informovala hned, jak se dozvěděla, že něco není v pořádku, ale synům všechno v plné šíří vyprávěla, až když zjistila, že je zdravá. „V rodině jsem měla neskutečnou podporu po celou dobu, hlavně v manželovi, rodičích, sestře, manželových rodičích, ale také jeho dvou dcerách z prvního manželství, kterým je přes dvacet. Z pohledu mých synů, kterým je 7 a 11 let, se zas až tak moc nedělo, nechtěla jsem je tím ani zbytečně stresovat, když jsem do poslední chvíle neznala celou diagnózu…“ vypráví Sylvie, které vyšli vstříc i kolegové: „Operace byla samozřejmě i zásahem do mých pracovních aktivit. Vedu účetnictví několika neziskovým organizacím a bylo potřeba jim sdělit, že budu nějakou dobu v pracovní neschopnosti a z jakého důvodu. Kolegové mě podpořili jak po té psychické stránce, kdy se mi snažili dodávat odvahu a říkali, že vše dobře dopadne, ale také prakticky, kdy na sebe vzali moje povinnosti na dobu, kdy to bylo nutné.“
Co by se Sylvii stalo, pokud by pravidelně na prevence nechodila? Dozvíte se v tištěném Aha! pro ženy číslo 38.
