Moniku Kopřivovou (42) z Černošic inspirovaly k podnikání rodinné paměti!
Původním povoláním je Monika Kopřivová (42) doktorka farmacie, ale po narození druhé dcery začala hledat časově flexibilnější práci. V té době dostala od svého dědečka sepsané paměti, které jí vnukly nápad vytvořit něco podobného také pro další seniory. Její vzpomínková alba, která na začátku nabízela pouze na svém e-shopu, měla úspěch, což jí dodalo energii v podnikání pokračovat. Dnes má její nakladatelství na kontě desítku zajímavých titulů, o kterých se dá směle říci, že stmelují rodinu.
Monika se narodila v Praze, nicméně její rodina má kořeny v Pardubickém a Olomouckém kraji. „Mám starší sestru a jako malé jsme měly možnost trávit prázdniny s prarodiči u Chocně. Dodnes ráda vzpomínám na to, jak jsme všichni jezdili po výletech nebo jak nám dědeček vyprávěl různé příběhy ze svého života. Byl redaktor, takže uměl i úplně obyčejné události podat nám dětem velice poutavým způsobem,“ popisuje. Už odmala ji to táhlo k přírodě, na základní škole se účastnila přírodovědeckých olympiád a navštěvovala kroužek mladý přírodovědec. Při studiu na gymnáziu chvíli uvažovala o veterině nebo medicíně, ale nakonec se rozhodla pro vysokou školu farmaceutickou. „Bylo mi sympatické, že se tento obor zabývá člověkem, může nějakým způsobem pomáhat a být u toho uzdravovacího procesu a zároveň lze finální zaměstnání docela dobře skloubit s mateřskou rolí. Například na rozdíl od medicíny, která mi v tomto ohledu připadala hůře slučitelná s rodinou.“ Po promoci, v roce 2000, nastoupila do menší lékárny v Praze 10, kam už chodila během povinné praxe. Během následujících let se Monika vdala, v roce 2003 se jí narodila první dcera a o čtyři roky později druhá. „Po první rodičovské jsem se k práci do lékárny vrátila, po druhé už ne ve smyslu stálého úvazku, jen jako občasná výpomoc na dohodu. Děti byly malé, navíc jsme dostavovali dům… Všechno jsem stíhat nedokázala,“ vysvětluje. Když byly mladší dceři čtyři roky a vzali ji do školky, Monice se konečně trochu uvolnily ruce a uvažovala, co dál. Hledala něco, co by jí umožnilo pracovat hlavně v době, kdy děti nejsou doma. Souhra náhod ji pak přivedla k tomu zcela změnit svůj obor, založit vlastní nakladatelství a zároveň i internetový obchod pro seniory.
Vzpomínkové album
Vše, dá se říci, odstartoval dárek, který jí věnoval dědeček z Chocně k jejím 34. narozeninám. Dostala knížku pamětí, kterou sám napsal a s pomocí členů rodiny nechal v malém nákladu vytisknout právě pro své potomky. „Tato knížka mi naprosto učarovala. Věřím, že v rodinných příbězích je ukryté tajemství života. Dozvěděla jsem se něco o svých praprarodičích i dalších příbuzných a získala jsem vhled do toho, jak se dříve žilo. Navíc dědeček uměl nejen barvitě psát, ale doplnil knihu také dobovým fotografiemi a ilustracemi, například podrobným půdorysem domu, ve kterém žili,“ vzpomíná Monika. Přišlo jí, že by bylo fajn, kdyby se mohli o svůj život podělit se svými rodinami i jiní dědečkové a babičky, a tak vznikl nápad vytvořit jakési vzpomínkové album pro seniory. Stále dokola uvažovala o tom, jak by se daly vzpomínky zachytit jinak, ale zároveň jednodušeji, než jako do prázdné kroniky, až byl koncept na světě. „První návrhy jsem vymýšlela sama, pomáhala mi a podporovala mě celá moje rodina. Manžel byl takovým mým prvním kritikem a třeba babičky a dědečkové radili s obsahem,“ doplňuje. Na jaře 2013 se Monika pustila s grafičkou do práce a ještě v září toho roku uvedla na trh pod hlavičkou svého nakladatelství Babičkářství první dvě publikace – Babičko, vyprávěj a Dědečku, vyprávěj. Čtenáři si do nich mohou na základě návodných otázek dopisovat svoje vlastní rodinné příběhy. Souběžně s vydáním knih Monika otevřela také internetový obchod se stejným názvem. „Myšlenka na e-shop vznikala zároveň s knihami. Nevěděla jsem, jakým způsobem bych mohla svoje zboží dostat do distribuce, a nenašla jsem ani žádný specializovaný obchod pro seniory. Vlastní cesta, tedy e-shop, byl tudíž logickým krokem. Rozšířit následně nabídku na webu i o jiné zboží se pak vyloženě nabízelo. Název Babičkářství je vlastně takovou slovní hříčkou. Hračkářství pro děti je dostatek, ale Babičkářství, kde najdete zajímavé a smysluplné dárky pro seniory, tady dosud nebylo.“
Kdy její projekty zaujaly a jaké vychytávky pomáhají zlepšit život seniorům? Dozvíte se v tištěném Aha! pro ženy číslo 5.
