Petra De Brito (32) vyrůstala na Moravě, ale jejím novým domovem se staly ostrovy u Afriky: "Vdala jsem se na Kapverdy!"
Před šesti lety ji práce delegátky v cestovní kanceláři zavedla na exotické Kapverdy, souostroví v Atlantském oceánu ležící západně od Afriky. Prvotní lehký šok z teprve se rozvíjejícího turismu u ní vystřídalo nadšení z pohodové atmosféry, která na ostrovech vládne. Kapverdy nakonec Petru nadchly natolik, že tam zůstala a založila rodinu. Při jedné z jejích cest do Česka byla ochotná se s námi o svůj příběh podělit…
Jak jste se na Kapverdy vlastně dostala?
„Několik let jsem pracovala jako delegátka ve Španělsku, na Mallorce. Jenže tam je práce jen v letní sezoně a zimních destinací u moře není moc, takže jsem na zbytek roku musela vždycky něco vymyslet. Většinou jsem jezdila hlavně »poznávačky«, třeba autobusem do Paříže, ale nikdy exotiku. Když jsem pak dostala nabídku pracovat na Kapverdách, trochu mě to zaskočilo.“
Proč?
„Vůbec jsem nevěděla, kde to je, musela jsem se podívat na mapu (smích). Moc se mi tam nechtělo, ale alespoň jsem měla práci. Lidé, kteří to tam znali, mě připravovali na to, že se mi tam třeba napoprvé nebude líbit… A i když jsem v té době měla něco zcestovaného, byla jsem třeba na Kubě, v Maroku, stejně mě překvapilo, jak to na Kapverdách vypadalo. Tehdy tam třeba ještě nebyly vybudované silnice, takže k luxusnímu hotelu se jelo po polorozbořené cestě. Moje první reakce byla, že to nějak ty čtyři měsíce vydržím.“
Kdy jste změnila názor?
„Až tak po třech měsících. Teprve pak se mi tam začalo líbit čím dál víc. Ta země má prostě něco do sebe. Lidé jsou tam pohodoví, nikam nespěchají. Člověku to učaruje…“
A vy jste se tam i zamilovala.
„Manžela jsem poznala teprve asi měsíc, možná tři týdny předtím, než jsem měla odlétat. Seznámila nás moje kolegyně z Maďarska. Neměla jsem moc zájem se tam s někým seznamovat, zvlášť když mi říkala, že Kapverďané jsou »sukničkáři«, ale zároveň dodala, že Gidson je výjimka. A měla pravdu. Zajiskřilo to mezi námi na první pohled (smích). Nicméně jsem odletěla zase zpátky na Mallorcu s tím, že jsme zůstali v kontaktu přes mail. To bylo na začátku roku 2009.“
A dál?
„Koncem toho roku, ještě před tím, než jsem měla jet na Kapverdy zase pracovně, jsem tam odletěla soukromě, na měsíční dovolenou. S Gidsonem jsme na náš vztah prostě navázali a už jsem s ním na Kapverdách zůstala. Po roce a půl známosti jsme se vzali a koncem roku 2013 se nám narodil syn Kim.“
Co na to vaše rodina v Česku?
„Rodiče byli zvyklí, že jsem hodně cestovala a asi očekávali, že je možné, že se usadím v zahraničí. Ani oni ale nepředpokládali, že to bude v Africe. Snažím se pobýt v ČR vždycky co nejdéle, aby si užili vnouče. Moje rodina mi na Kapverdách moc chybí, je to velká daň za náš spokojený život.“
Manžel s vámi do Česka jezdí?
„Už jenom v létě. Byli jsme tu spolu také o Vánocích, ale on tu v zimě trpí. Po čtrnácti dnech je úplně hotový, polehává, protože nemá energii. Vadí mu zima i brzká tma. A musím říct, že mně už také. Teď je tu nádherně a dá se být venku, ale v zimě je to už i pro mě horší. Navíc ani nemáme teplé oblečení. Na Kapverdách nám stačí kraťasy, trička, sandály a jedna teplejší mikina na zimu, kdy je sice teplo a teplota ve dne neklesne pod dvacet stupňů, ale fouká.“
Celé povídání s Petrou De Brito najdete jen v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji na stáncích jen za 7,90 Kč.