Ivana Závozdová (54) z Prahy sbírá módu z 20. až 80. let minulého století: Přišla o práci, plní si dětský sen
Jako malá chtěla být módní návrhářkou. Nakonec ale Ivana Závozdová (54) vystudovala vysokou ekonomickou, španělštinu, francouzštinu a stala se novinářkou. A dnes si konečně plní svůj dětský sen, který se navíc stal i její profesí. Sbírá originální oděvy, kabelky, obuv, klobouky, bižuterii a další módní doplňky z 20. až 80. let minulého století a je také majitelkou obchůdku na pražském Žižkově. Ivana je zářným příkladem, že když se chce, jde všechno…
Co vychýlilo vaši životní dráhu zpátky k dětskému snu?„Přišla jsem o práci. Tehdy jsem si řekla, že nastal čas to změnit. Přemýšlela jsem, co dál, a věděla jsem, že už nechci mít žádného šéfa. Sbírala jsem staré kabelky, tak mě napadlo udělat si webové stránky a e-shop s kabelkami. Pak mě padl do oka tenhle malý prostor s krbem na Žižkově. Za týden jsem ho měla pronajatý.“
Na to, jak velká životní změna to byla, to zní dost jednoduše.
„Najednou jsem stála před otázkou, čím ten prostor naplním. Měla jsem jen ty kabelky. Šlo to ale nějak samo, asi proto, že to bylo spontánní a hodně mě to bavilo. Ocitla jsem se mezi módou, hadříky a kabelkami. Byla jsem ve svém živlu.“
Přiznám se, že pod názven vintage (čti vintyč) jsem si toho cestou k vám moc představit neuměla…
„Je to původem anglické slovo a znamená starý, ale hezký, znamená něco zastaralého, ale také vyzrálého, třeba jako víno. Používá se pro staré věci, které s časem neztratily nic na svém kouzlu, dokonce na kouzlu a ceně nabyly. Jsou to věci prověřené časem.“
Chtěla jste být módní návrhářkou a je z vás sběratelka kousků, které ušili či vyrobili jiní. Nemrzí vás to?
„Většinu kousků mi přinášejí lidé, kteří nevědí, co s věcmi po babičce, mamince a chtějí je prodat. Jsou to krásná setkání. Vždy si přitom povídáme, jak se žilo dřív. Každá věc má svůj příběh a to mě baví nejvíc.“
Která z těch starých věcí má pro vás příběh nejsilnější?
„Jsou to například krásné svatební šaty s vlečkou, které zachránila moje kamarádka z velkoskladu. Ležely tam zapomenuté, zmuchlané spolu s hadry a ukázalo se, že jsou to šaty z roku asi 1938.“
Máte také šaty, které je spojeny s nějakou známou osobností?
„Třeba černé společenské šaty ze salonu od Hany Podolské. Pak jsou to hezké boty od známé prvorepublikové firmy Fridrich Popper nebo od firmy Papež. Byly luxusnější než baťovky. Nemohl si je dovolit každý.“
A váš nejstarší kousek ve sbírce?
„Nejstarší kabelku mám přibližně z roku 1890.“
Jak vlastně všechny ty módní poklady sháníte?
„Hlavním zdrojem jsou lidé, kteří mi je nosí do výkupu. Pak hledám přes inzeráty, na aukru, na internetových portálech. Už několikrát jsem objevila hezký textil na bleším trhu, spíš se tam ale najdou kabelky. Pak jsou to také bazary, někdy i second handy.“
Celý rozhovor najdete jen v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji na stáncích jen za 7,90 Kč.
