Muž, který unikl smrti v Uherském Brodě: Všichni, co seděli okolo mě, byli mrtví
„Kulky létaly okolo mě, díval jsem se mu přímo do tváře,“ řekl muž, který v úterý přežil běsnění šíleného vraha Zdeňka K. (63) v Uherském Brodě. Doslova vteřiny rozhodly o jeho životě. Nedělnímu Aha! děsivou tragédii popsal.
Do restaurace Družba vešel v úterý po poledni Zdeněk K. (†63) bílý jako stěna, mohutný, s igelitkou v ruce. V ní měl dvě zbraně. Rozhlédl se a okamžitě začal pálit. „Kulky létaly hospodou, několik lidí zasáhly. Jakmile se sehnul pro druhou zbraň, z hospody jsem utekl,“ popsal svědek, který si přál zůstat v anonymitě. U stolu seděl sám, obědval.
Kat z Uherského Brodu a jeho oběti: "Popravil mi životní lásku!" říká zoufalá…
Celý článekCo se přesně v restauraci odehrálo?
„Přišel, rozhlédl se, vešel třeba dva metry do té hospody, podíval se po ní a zase odešel. Pak přišel s taškou, začal se v ní hrabat a lidi kolem kosit.“
Co vám v tu chvíli problesklo hlavou?
„Seděl jsem u stolu přímo proti němu, celou dobu. Začal střílet, létalo to všude. Přede mě, za mě. Všichni, co seděli okolo mě, byli mrtví.“
Byl jste tam s někým?
„Já jsem seděl u stolu sám. Ten chlap, co seděl u vedlejšího, padl na zem s prostřeleným břichem. Nikdo nevydal ani hlásku.“
Co bylo pak?
„Pak přestal, začal manipulovat se zbraní, ohnul se pro další, tak jsem vyběhl. Běžel jsem přímo okolo něj. On mě mohl zastřelit. Možná ten kluk, který po něm hodil tu židli, mě zachránil.“
Myslíte si, že kdyby policie přijela dřív, mohla tomu zabránit?
„Ne, ti lidé byli hned mrtví. Tam nebyl nikdo živý.“
Jak to víte?
„Tam už se pak vůbec nestřílelo, tam se střílelo 10 minut. On střílel jednu ránu za druhou. Ti lidé, kteří pak vybíhali zadem, říkali, že ještě viděli, jak je dorážel. Tu holku střelil ještě prý do hlavy.“
Takže se jim nedalo pomoct?
„Ne, s tím už se nedalo nic dělat. Kdyby tam šli, tak akorát mohl být další mrtvý policajt.“
Jak střelec vypadal?
„Byl hrozně velký, vypadal jako socha. Byl bílý, strnulý. Mohutný. Měl knír, brýle, igelitku. Na sobě zimní bundu.“
Znal jste ho?
„Ne, viděl jsem ho poprvé. Aspoň myslím. Možná kdybych se zadíval. Před očima mám jen tu jeho siluetu.“
Zemřeli nějací vaši kamarádi?
„Ty lidi jsem znal od vidění tady z města, ale kamarádi to nebyli.“
Jak se teď cítíte?
„Nemám absolutně sílu. Nemůžu spát, jsem z toho v p*deli. Připadá mi, že čím je to déle, tím je to horší. Zaplať ale Pán Bůh za to, že tu můžu být.“
Co se vám teď z děsivého útoku vybavuje?
„Je to hrozný. Neustále to mám před očima. Stále vidím toho zm*da.“
to je fakt 
