Patronka rodiny paterčat: Oni neumí šetřit, jídlo vyhazují a teď chtějí ovládat peníze z dárcovského účtu
5 fotografií
Klára Vítková – Rulíková se dobrovolně angažovala v pomoci rodině prvních českých paterčat. Pomohla jim s finanční i nefinanční pomocí, starala se i přímo o děti. Jenže s matkou dětí se nakonec rozešla ve zlém. Teď říká, že to pro ni byla dobrá zkušenost, byť se špatným koncem. Proč to vlastně dopadlo tak zle?
Klára se Sašou jsou každá z jiného těsta. Klára, která založila klub dvojčat a vícerčat, má sama čtyři děti a je zvyklá se o ně i sebe postarat. Teď však v obsáhlém rozhovoru pro idnes.cz naznačuje, že romská rodina z Milovic to má zkrátka jinak – spoléhá na pomoc ostatních. A popravdě prý neumí ani moc šetřit. Jednou uvařené jídlo prý nikdy neohřejí znovu, ale prostě ho vyhodí. Patronka rodiny má proto obavy, že v rodině paterčat to nedopadne dobře.
O nenávisti
Tím, že Klára pomáhala romské rodině, se na ni snesl hněv řady lidí. Zejména těch, kteří měli pocit, že Alexandře a jejímu příteli se pomáhá víc, než by se pomáhalo »bílým« paterčatům, pokud by se narodila. A popravdě řečeno takovým kritikům teď Klára ve své výpovědi dává částečně za pravdu, byť nepřímo. Proti bývalé patronce teď navíc vystupuje i rodina paterčat. „Lidé mi píší, že na mě rodina nasazuje různě na internetu v diskuzích i na sociálních sítích, ale já to nesleduju. Sama k nim zášť necítím. Mrzí mě, jak se zachovali, je mi líto těch dětí. Obzvlášť Martínka mám ráda, jsem jeho kmotra,“ říká Klára.
První neshody
Poprvé se prý neshody objevily, když Klára začala více pronikat do toho, jak to v rodině funguje. A když začala v rodině zaměstnávat terénní pracovnice. Další rozkol přišel, když si našla přítele a rodině se věnovala méně. „Saša jako by začala žárlit na můj čas. Když jsem ji nabádala k zodpovědnosti, ať vezme život do svých rukou, a řekla jí, ať se vzpamatuje a je ráda, že má zdravé děti a pořád si jen nestěžuje, říkala, že už jí nerozumím,“ tvrdí Klára.
Úřednici už rodinu znali
Klára stála za tím, že Kláře se začalo dostávat pomoci. „Městský úřad jim nabídl byt a proplácení jedné pečovatelky navíc. Dál se ale neangažovali. Dneska vím, že oni tu rodinu znali. Já ne,“ vysvětluje Klára a pokračuje ve výčtu důvodů, proč spolupráce nefungovala. „Zpočátku jsem měla pocit, že si jen práci neumí zorganizovat a v tom jsem jim chtěla pomoct. Zatímco já oblékla tři děti, oni jedno. Postupně mi začalo docházet, že to není jen o organizaci práce.“
Kdo to za nás udělá?
Klára prý záhy zjistila, že Saša Kiňová bez výhrad poslouchá maminku a hlavně nespoléhá na sebe, ale na druhé. A vytratila se i skromnost. „Jistý podnikatel jí nabídl, ať si sepíše vybavení bytu, že jí ho pořídí. A to jsem tedy koukala, co všechno si vymyslela,“ vypráví Klára, která podle svých slov přišla na to, že tahle rodina zkrátka žije jinak a novým věcem se přizpůsobit nechce.
Velké nároky
Podle Kláry si Saša s Antonínem zřejmě zvykli na to, že někdo vyřeší jejich problémy za ně. A začali si také vybírat. I co se týká sociálních pracovnic. Podle zákona mají nárok na jednu, oni jich přitom měli víc. A často mezi nimi a Alexandrou byly problémy. „S některými pečovatelkami si Saša nesedla, kvůli dusné atmosféře se jich u nich vystřídala celá řada, Romky a bezdětné vyloženě nechtěla,“ přidává svědectví Klára.
Chtějí žít jen z dávek?
Klára má obavu, že teď by rodina sama péči o děti nezvládla. Antonín by přitom podle ní měl jít do práce, aby měl nejstarší Tony vzor a věděl, že chodit do práce je normální. Aby si prý rodina nezvykla žít jen z dávek.
Šetření neexistuje
Rodina Saši podle Klára navíc neumí moc šetřit. Romská rodina má jiná pravidla. „Teď vidím, že je všechno jinak: naše pravidla na ně nefungují. Oni mají jiný rytmus života. Kdyby měli jen dvě děti, nikdo by si jich nevšiml, ale pět dětí bez režimu nejde zvládnout. Ale pokud chtějí pomoc od státu, pak musejí jeho pravidla přijmout,“ tvrdí Klára, která nevidí nic špatného na tom, že romské rodiny žijí trochu jinak než rodiny většinové populace. Jenže pokud chtějí žít jinak, neměli by být závislí na pomoci státu. Což však zatím nepůjde, protože neumí ani moc šetřit. „Nejsou například zvyklí druhý den dojídat uvařené jídlo. Vyhodí ho. Den staré rohlíky nerozpečou, ale vyhodí. Je to jiné myšlení,“ krčí rameny Klára, které prý na to matka paterčat prostě řekla: „My to ale máme takhle, druhý den bychom stejné jídlo nejedli.“ Rodina prý zkrátka není zvyklá počítat, plánovat a hospodařit.
Saša chce transparentní účet
Klára od začátku spravovala transparentní účet rodiny, na kterém se hromadí příspěvky a dary pro rodinu. V současné době z něj mimo jiné dorovnává platy terénních pracovnic. Matka paterčat už prý ale dělá vše pro to, aby účet měla pod svou kontrolou. „Saša definitivně naštvala a chce účet převést na sebe,“ uzavřela neveselé povídání Klára Vítková – Rulíková.
5 fotografií
