Hvězda seriálu Chlapci a chlapi František Kreuzmann (59): Udali ho!
13 fotografií
Pochází ze slavného hereckého rodu. Pradědeček působil u Vendelína Budila, dědeček zářil ve starých filmech a maminka Alena byla herečka. František Kreuzmann ml. (59) na sebe poprvé upozornil v seriálu Chlapci a chlapi. Je už čtvrtou hereckou generací – a zatím poslední. Syn se věnuje strojařině.
Jaký film s dědečkem Františkem máte nejradši?
„Rozina sebranec. Tam byl skvělý! Byla to velká role a hrál ji fantasticky. Ale když se mě někdo ptá na dědu, stačí říct: Takhle se prchá, Mazánku? A každý vidí tělocvikáře Tuříka z Cesty do hlubin študákovy duše. Nebo: Ich habe gesagt a každý si ho okamžitě vybaví jako profesora Lejsala ve Škola základ života. To je jistota.“
Máte ten film rád?
„Miluju ho! Když jsem byl malý kluk, dávali ho vždycky na konci prázdnin. Já jsem v té době dělal atletiku a miloval jsem scénu, kde Jindra Benetka skáče o tyči. To, že vyhrál a zachránil čest gymnázia, to jsem zbožňoval.“
S dědečkem jste se nepotkal. Co vám o něm maminka povídala?
„Byl to moc hodný člověk, ale taky neuvěřitelný pedant, co se týká pořádku. Tenkrát měli doma černý lakovaný nábytek. Dědeček přišel domů ze zkoušky, babička kompletně uklidila, ale protože na černém nábytku je vidět všechno hned, tak řekl: Valinko, ty jsi neuklízela, viď? Uklízela, Františku. No, není to vidět. Tak to utřela znovu. Časem se to naučila uklízet až před ním, protože jinak by to dělala dvakrát.“
Jaká byla vaše první role?
„Strom, to bylo ještě na gymnáziu. Hráli jsme vánoční hry v Památníku národního písemnictví. A já jsem v prvním ročníku dělal v pohádce O drvoštěpovi strom. Zatímco ostatní padali opatrně přes kolena, tak já, protože mi vždycky padání šlo, jsem padl napřímo. Byla to strašná rána, ale pak se ozval potlesk! Tak jsem na sebe poprvé upozornil.“
Proč jste vlastně nezamířil na konzervatoř?
„Pořád mě táhla archeologie. Přitom od dvanácti let, kdy jsem se vrátil do Prahy, jsem byl s maminkou v divadle denně. Hrála v ABC a já jsem tam potkával skvělé hráče. Od pana Vosky a paní Kačírkové přes Petra Kostku, Viktora Preisse či Františka Němce.“
Zounar otevřel nové divadlo a chystá překvapení: Na Vánoce budu gay!
Kdo vás nejvíc ovlivnil?
„Určitě František Němec tím, že mě později učil na DAMU. Nebo Viktor Preiss. Toho jsem miloval tak, že jsem chtěl být jako on. A pokoušel jsem se hrát jako on, což samozřejmě nešlo. Maminka mi na to říkala: Františku, ty ale nejsi Vikor Preiss, buď svůj!“
Vaší nejslavnější rolí je nadporučík Ráž v seriálu Chlapci a chlapi. Pořád si vás s ním spojují?
„Zůstalo mi to hodně dlouho. Stávalo se, že jsem přišel do hospody a ozvalo se: Dobrý den, pane nadporučíku. A já si pomyslel – tak už je to tady zase. (usmívá se) Neříkám, že to bylo geniální dílo, ale nějak v lidech zůstalo. Možná proto, že jde o seriál z vojny a chlapi na ni v té době chodili a ženský na ně čekaly. O to byl silnější.“
Kolik vám bylo let?
„Pětadvacet. Byla to moje první seriálová role. Začínal jsem v divadle v Mostě, byl jsem zrovna na vojně a pan režisér Sokolovský znal náš ročník z DAMU. Zavolal si nás a já si říkal: To bude fajn, nějaká menší role... A dostal jsem jednu z hlavních. A ne, že bych z toho byl tenkrát úplně šťastný.“
Proč?
„Neměl jsem žádné zkušenosti a ještě k tomu to byl lampasák, šarže. Nevěděl jsem, jak s tím nakládat. A pan režisér, ten mě seřval tolikrát...“
Čestmír Mázl se v Ordinaci vrátil z mexického zajetí.
Při natáčení?
„Taky. A ještě jsem si zavařil, když jsem velmi neprozřetelně před jednou profesorkou během vycházky řekl, když se mě ptala: Jak to jde? Mám pocit, že je to hrozný. Ona to ihned tlumočila panu Sokolovskému a já se pak zpovídal před celým štábem, že shazuju jejich práci.“
Co se dělo dál?
„Víceméně jsem to natáčení protrpěl. Když jsme po sedmi měsících skončili, říkal pan režisér, že jsme vlastně natočili jedenáct filmů. A měl pravdu. Byly to zkušenosti jak hrom. S odstupem času vím, že jeho připomínky byly dobrý, i když jsem to tak tenkrát nevnímal.“
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (9. 10. 2022)
13 fotografií
