Autora Maxipsa Fíka zradilo srdce: Zemřel v náručí dcery!
Autor Maxipsa Fíka odešel na druhý břeh v náručí dcery Barbary (57). Ta výtvarníka Jiřího Šalamouna (†86) doprovázela, když si jel pro cenu Grafika roku do Sdružení českých grafiků Hollar. Už tam ale nedorazil.
Po cestě v automobilu dostal infarkt, který už jeho srdce nevydrželo. Jeden z nejvýznamnějších českých ilustrátorů druhé poloviny 20. století bojoval s nemocným srdcem už řadu let a poslední dobou mu fungovalo už na pouhých 20 procent. S odchodem z tohoto světa byl také Šalamoun už také dávno smířen. Když před třemi týdny zemřela programová ředitelka MFF Karlovy Vary Eva Zaoralová (†89), Šalamoun řekl Aha!: „Eva už není? Půjdu brzo za ní!“ A jeho slova se naplnila.
Jiří Bartoška na pohřbu Zaoralové: Eva byla oheň a já voda
Se Zaoralovou měli mnoho společného. Přátelili se desetiletí, měli oba chalupu v Rožmberku nad Vltavou, kde spolu chodili na houby, oba jeden čas pobývali v rehabilitačním centru Košík a oba nakonec skončili na vozíčku. Maxipsa Fíka kreslil na chalupě v Rožmberku, když bylo dceři Báře 11 let a dostala od rodičů bobtaila Elstra. „Fík ale není podle našeho Elstra, pouze je stejné rasy. A Áje jsem podobná jen trochu povahově a vizuálně,“ říká Bára.
Čechoslovákům představil HOBITA:
Přestože jej lidé znají především jako tvůrce podoby dobráckého Maxipsa Fíka z kresleného animovaného večerníčku, Jiří Šalamoun (†86) během života vytvořil desítky volných litografií a také řadu filmových plakátů nebo knižních ilustrací. Svými obrázky oživil jako první u nás postavy slavného Tolkienova Hobita!
Pozvánka na výstavu Jiřího Šalamouna od samotného Josefa Dvořáka, který Maxipsa Fíka namluvil.
Kniha anglického spisovatele J. R. R. Tolkiena (1892 – 1973) s názvem Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky vyšla u nás poprvé roku 1979. Ikonické dílo, které dosud milují celé generace čtenářů, tehdy ilustroval právě Jiří Šalamoun. „Ty zvláštní a nádherné ilustrace připomínají humorný naivní styl, skoro jako dětské kresby, a přitom stále působí hlubokým výtvarným dojmem,“ ohodnotil je norský sběratel Ingvar Hagelund.