Syn Mariána Labudy o roli kolaboranta Moravce: Lekl jsem se naší podoby!
4 fotografie
Když Marián Labuda ml. (46), syn slavného herce Mariána Labudy (†73), dostal nabídku zahrát si postavu kolaboranta Moravce, neváhal ani minutu. I přesto, že se musel vyrovnat s tím, že šlo o největšího zrádce v našich dějinách. „Dostat po čtyřicítce hlavní roli ve filmu s excelentním scénářem, to pro mě byla velká příležitost,“ říká. Druhý díl filmu Anatomie zrady odvysílá Česká televize dnes večer.
Byla to kontroverzní až tragická postava našich dějin. Nejdřív vlastenec, který stál za prezidentem Masarykem a Beneše přesvědčoval, jak je nutné proti nacistům bojovat. Pak ale změnil názor – a vstoupil do služeb Říše. Roli Emanuela Moravce si už zahrálo víc herců – v Českém století Daniel Landa, ve filmu Masaryk Robert Jaškow. Nikde ale Moravec nebyl hlavní postavou, až teď, v podání Mariána Labudy ml.
Marián Labuda (†73) - Vdova popsala jeho poslední chvíle: Sedl si za volant a…
Celý článekFyzicky jste si s Moravcem velmi podobní. Čekala vás tedy vůbec nějaká proměna?
„Sám jsem byl překvapený, jak moc se podobáme. Až jsem se toho lekl! Takže co se týká vizáže, maskéři se se mnou moc trápit nemuseli. Jenom, protože jsem nižší postavy, mi museli při scénách podkládat pod nohy podstavce, abych působil vyšším dojmem. Anebo jsem měl speciální boty.“
Jaké?
„Byly to vyvýšené boty, které mi přidaly asi sedm centimetrů výšky. Ale ty jsme při natáčení použili jen párkrát, častější byly ty podstavce.“
Jak jste se cítil v uniformě?
„Nejsem vojenský typ. Takže ve vojenském mundúru jsem se moc příjemně necítil.“
Co vás na postavě Moravce nejvíce zaujalo?
„Na jedné straně to byl voják, striktní člověk s pevnými zásadami, na druhé straně měl velmi vroucný vztah ke svým synům.“
Ty pak ale poslal zemřít do války...
„Ano, v tom se s Moravcem neztotožním. Nikdy v životě bych neposlal vlastního syna bojovat za fašistické Německo. Pro mě je rodina na prvním místě, u Moravce byla jeho prioritou oddanost k německé říši.“
Co pro vás na něm bylo nejnáročnější?
„Nejtěžší bylo zahrát všechny ty emoce, které k postavě patří. Režisér mi musel neustále připomínat, že »nejsem hodnej«. Jsem totiž v soukromí velký dobrák. A přiznám se, že jsem se musel popasovat i s jazykovou bariérou, ať už s češtinou, anebo s němčinou. Naštěstí mi produkce zabezpečila hodiny češtiny i němčiny. Udělal jsem pro to maximum, ale nakonec jsem byl přece jen předabovaný, aby byl můj řečový projev co nejvěrohodnější.“
U postavy dojde k přerodu z legionáře na kolaboranta. Jak je to těžké pro herce ztvárnit?
„Myslím si, že ve skutečnosti musel Moravec prožívat velká muka, když přišel o práci a Němci mu nabídli spolupráci. Jsem přesvědčený, že já bych na druhou stranu nepřešel. Měl touhu po moci a vlivu, což já v sobě nemám. Proto jsem s tímto pocitem musel zabojovat a snažit se ho zahrát co nejvěrněji.“
Natáčelo se hlavně v Čechách, jak jste to zvládal skloubit s prací na Slovensku?
„Bylo to velmi náročné období. Vozili mě autem na představení. To jsem se opravdu cítil jako vysoce postavený politik, který má vlastního řidiče.“ (usmívá se)
Na Slovensku jste si zahrál dalšího politika, Jozefa Tisa. Jak se vám hrál on? „Hrát takovéto rozporuplné postavy, jakými byli Tiso a Moravec, je pro herce vždy velkou výzvou. Nabízí nekonečný rejstřík výrazových prostředků. Jak se zdá, tak jsou mi kontroverzní postavy našich dějin v poslední době souzené.“
Roli Tisa jste převzal po svém tátovi. Jak moc jste v této roli odlišní?
„To bych nechal na divácích, ať to posoudí sami. Tátova verze se dá zhlédnout na internetu. Otec hrál Tisa ve vyšším věku než já, měl víc prožito, což se na postavě vždy odrazí. Přesto mám i já velmi dobré ohlasy od lidí, kteří toto představení viděli v mém i tátově podání.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v nedělním tištěném vydání deníku Aha!
4 fotografie
