Velký průzkum o zdražování potravin: Šetříme na úkor zdraví

Šokující zjištění vyplývá z každoročního průzkumu Barometr Food společnosti Edenred, kterého se teď účastnilo zhruba 3500 respondentů a stovka restaurací. Ten se věnoval se tomu, jak Češi mění své stravovací návyky v důsledku růstu cen. Výsledná zjištění odborníky negativně překvapila. „Šetříme na zdraví. To bych vypíchla jako hlavní negativní trend, který nám vyšel. Poptávka po zdravých jídlech klesá,“ říká Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů Edenred. Více prý nakupujeme trvanlivé potraviny a do popředí se dostavají tzv. vysoce zpracované potraviny.

„Proč? Jsou samozřejmě levné a dlouho vydrží,“ dodává Martišková. Podle ní sami respondenti přímo uváděli, že zdraví pro ně jednoduše už není tak důležité. Projevuje se to mimo jiné tak, že omezujeme velikost nákupu a až 70 procent respondentů uvedlo, že půlku jejich nákupu pochází ze slev. Podle Martiškové také průzkum vůbec poprvé zaznamenal, že lidé měli mezi nákupy lednici téměř prázdnou nebo zcela prázdnou.

Mění se i vztah Čechů k restauracím – chodí do nich méně a objednávají si méně chodů - vynecháváme např. polévky a nápoje, kompletní oběd si dneska dopřeje zhruba jen pětina zákazníků. „Ceny obědů rostou rychleji než příjmy domácností, což nutí zákazníky měnit své návyky a restaurace přizpůsobovat nabídku,“ potvrzuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Dle něj restaurace nabízejí spíše taková menu, která zvládne uvařit méně kuchařů, vaří také více z předpřipravených surovin. Průměrná cena obědů v Česku už podle dat Edenred vystoupala na 197 korun, což je oproti roku 2020 o 58 korun více.

Tohle v restauraci vypouštíme...

• předkrm… 56 %
• nápoje… 38 %
• polévka… 34 %
• hlavní jídlo… 3 %
• dezert… 64 %

Selinger: Dobré nemusí být drahé

Plných 60 procent respondentů přiznalo, že vlastně neví, co zdravá strava reálně znamená, což potvrzuje také Eliška Selinger, nutriční epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Zdravé jídlo podle ní nemusí být nutně drahé. „Opravdu jakýkoliv pokrm jde připravit tak, aby byl v souladu s nutričními doporučeními, pokud se držíme jednoduchých pravidel,“ podotýká. Jaká to jsou? Každé jídlo by mělo obsahovat ovoce či zeleninu, bílkoviny, tuk a sacharidy, ideálně z celozrnného zdroje.

„Nemusíme nonstop chroupat tmavou rýži a celozrnné těstoviny, stačí, že si občas koupíme chleba, který obsahuje i celozrnnou mouku. Když si doma děláme knedlíky, tak do 10 procent přisypeme mouku celozrnnou k té bílé, na chuti se to vůbec neprojeví,“ radí doktorka. Navíc dle ní se do zeleniny počítá i ta mražená nebo konzervovaná. A nejen zelenina, třeba i sardinky v konzervně jsou podle Selinger úplně stejně zdravé jako prémiový losos, akorát jsou mnohem levnější. Platí to i u olejů: „Řepkový olej má velmi podobné vlastnosti jako olivový a přitom je násobně levnější a dostupnější.“

Fošum: Úmrtím by šlo předcházet

Ředitel odboru veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum v souvislosti s průzkumem upozorňuje, že šetření na zdraví může mít velmi zlé důsledky. „Obecně 60 procentům úmrtí, které v České republice máme, se dá z pohledu stravy, nějaké prevence, předejít,“ říká. Nemocní lidé jsou navíc pro stát nákladní. Odhaduje se, že náklady na léčbu nemocí spojených se špatným životním stylem vychází na více než 50 miliard korun ročně. „Každý druhý Čech má nadváhu, každý pátý má obezitu (…) zhruba přes milion lidí v České republice má diabetes,“ přidává hrozivé statistiky.

Jak dát dolů pár kilo a nastartovat organismus?

Celý článek

.