Vitaminy: Proč je »káčko« pozadu?
Dnes už víme, že bez nich naše tělo strádá. Jsme nemocní, unavení, padají nám vlasy apod. Napadlo vás ale někdy, proč se vitaminy jmenují podle písmen abecedy? A jak jsme na jejich existenci vůbec přišli?
Příběh je to vskutku zajímavý. Ještě v roce 1772 totiž vědci neměli o existenci nějakých vitaminů ani potuchy. Tušili sice, že mezi výživou a zdravím existuje silné pojítko, zprvu si ale mysleli, že stěžejní látkou, která má vliv na lidskou imunitu, je dusík.
Proč je hnědá lepší?
Teprve v 80. letech 19. století, když propukla epidemie nemoci dnes známé jako beri-beri, začali odborníci více zkoumat, co pacienti jedí. Zjistili, že lidé, kteří konzumovali převážně bílou rýži, většinou onemocněli, zatímco ti, již do jídelníčku zařazovali rýži hnědou, celozrnnou, chorobou netrpěli. Další experimenty prováděl polský chemik Casimir Funk na holubech. To on byl prvním, kdo prohlásil, že za špatnou obranyschopnost zřejmě nemůže nedostatek bílkovin, nýbrž nedostatek jiné látky. Nazval ji vitamin (ze slov »vit« neboli život a »amin« neboli sloučenina obsahující dusík). Stačí jedno písmenko… Ve stejné době americký odborník na výživu Elmer McCullum vycizeloval látku rozpustnou v tucích, která byla podle výzkumů nezbytná pro růst kostí.
Dostala jméno vitamin A.
Brzy nato vědci zjistili, že onou kouzelnou látkou zabraňující vzniku beri-beri, která je obsažena v celozrnných potravinách nebo pivovarských kvasnicích, je vitamin B. Jméno dostal právě podle této choroby, jež se projevuje srdečními obtížemi, dušností, necitlivostí končetin a otoky. K a ž d ý další nově objevený vitamin pak vědci pojmenovali následujícím písmenem abecedy. Dosud »nejmladším « vitaminem je vitamin B12, který se podílí na tvorbě červených krvinek a je nezbytný i pro správnou funkci nervového systému. Známý je od roku 1948.
