Ostravští kardiochirurgové vracejí pacienty do života už 30 let
Zlaté ručičky mají odborníci Kardiochirurgického centra Fakultní nemocnice v Ostravě. Zachránili život i Heleně Stavařové (90) a Zdeňku Najmanovi (52). Letos slaví centrum už 30. výročí od založení a odoperovali zde zhruba 18 tisíc pacientů.
„Měla jsem infarkt, a operace mi prodloužila život o více než dvacet let,“ vzpomíná na čtvrt století starou lapálii vitální penzistka Helena Stavařová. Tehdy jí lékaři prováděli aortokoronární bypass, díky němuž je dodnes čiperná, veselá a těší se pevnému zdraví. Donedávna ještě pěstovala brambory a zvládala se postarat i o slepice. Na dotaz, zda žije sama, anebo s rodinou syna Rudolfa (65), deníku Aha! s úsměvem odvětila: „ My žijeme s manželem Erichem (91) spolu sami a jsme stále soběstační.“ Potíže s dechem a srdcem se nevyhnou ani aktivním sportovcům, čehož je důkazem Zdeněk Najman. Při hokejovém zápase se mu udělalo nevolno, a stihl jej svíravý pocit na prsou.
„Jako by mě někdo začal po pádu na led škrtit,“ popsal zdravotní indispozici. Od loňského ledna prodělal tři operace, jelikož se u něj dostavily i další komplikace. „Ještě před 20 lety bych neměl žádnou šanci. Zachránili mi tu život při prvním zákroku, posléze rozšiřovali tepny. Přežil jsem vlastní smrt, šance na uzdravení byly zpočátku minimální. Teď na sebe musím dávat sice pozor, ale chodím a dýchám, za což děkuji,“ uvedl Najman.
Záchrana trvá i 6 hodin
Kardiochirurgové většinou operují pacienty, kteří jsou v bezprostředním ohrožení života. Často se přitom jedná o dlouhé výkony trvající i šest hodin. „Nejčastěji jsou kombinované. To znamená, že při nich provádíme operace na více chlopních, současně aortokoronární bypass, případně něco dalšího jako náhradu vzestupné aorty a podobně,“ říká primář docent Radim Brát.
Experti na hrudní aortu
Operace na hrudní aortě podle primáře nepatří mezi nejčastější výkony, ale jsou jedněmi z nejnáročnějších v kardiochirurgii. A právě v nich patří zdejší lékaři ke špičce. „Jedná se o komplikovanou oblast s řadou specifik a úskalí,“ vysvětluje docent Brát. Mnoho postupů zde zavedli mezi prvními v republice. „Používáme i krevní kardioplegii, což je způsob, jak ochránit srdce v průběhu operace. Zavedli jsme ji jako první v Česku do rutinní praxe. Jde o směs okysličené krve pacienta a krystalického roztoku, kterým se proplachuje srdeční svalovina, aby se snížilo riziko poškození srdečního svalu v průběhu operace,“ vysvětlil.