Babí léto stále láká čmeláky a včelky na květiny
Bzum, bzum, bzum... V květech je stále rušno. I když je říjen, letošní slunečné babí léto nadále láká včelky a čmeláky ven. S chutí sbírají pyl a sají sladký nektar. Není to ale to jediné, co jim květiny poskytují. Umí je také zahřát. To využijí po úterních bouřích, které kromě vichru přinesly i mírné ochlazení.
Podle vědců z londýnské univerzity rostliny umí zimomřivým tvorečkům přidat energii. Tu, kterou načerpají ze sladkého nektaru, často během létání, při němž musí mít jejich tělo teplotu nad 30 °C, spálí. Proto raději usedají na kytkách, které mají díky slunci i specifickým vlastnostem vyšší teplotu. Jak to bzučouni poznají? Vědci zjistili, že se orientují podle barvy.
Říjen je ale také časem, kdy zejména včely dělají poslední přípravy na zimu. V tuto dobu už by měla být včelstva dostatečně nakrmená,“ říká včelař Zdeněk Kulhánek. Přesto pilný hmyz nezahodí jedinou šanci ještě více si přilepšit. Jedno včelstvo čítající i 15000 včel potřebuje na zimu až 20 kilo glycidových zásob. „Nyní za příznivého počasí už sbírají většinou pyl, což je pro ně bílkovinná potrava. Střádají si ho a na jaře ho využijí při rozvoji včelstva,“ vysvětluje Kulhánek.
Přezimují jen matky
Na rozdíl od včel čmeláci žijí v jednoletých společenstvích. Život rodiny vždy začíná na jaře a končí v létě až na podzim. Přes zimu přežívají pouze mladé matky. Jara se jich dočká jen 10 až 20 %. Po probuzení musí doplnit zásoby nektaru a pylu, ze kterého získávají bílkoviny pro dozrání vajíček, z nichž vznikne nová populace.
Vyprášit a spát
Včelky před zimním spánkem venku vyprázdní výkalový váček, tzv. se vypráší. Pak by měly až do jara vydržet. Včelaři jim na zimu přidávají cukerný roztok. „Nezatěžuje jejich trávicí ústrojí a výkalový váček jim vystačí na přezimování. Vystoupají-li teploty nad 12 stupňů, včelky vyletí a váček vypráší. Proto není dobré blízko včelína věšet ani přes zimu bílé prádlo,“ vysvětluje Kulhánek.
Sluneční vytápění
Zvláštní topný systém, využívající sluneční energii, si podle vědců vyvinulo asi 80 procent rostlinných druhů. Speciální buňky v květech jako čočky soustřeďují dopadající sluneční paprsky do místa, kde je uložen pigment. Ten tak může absorbovat více sluneční energie a vydatněji se zahřívá. S ním se ohřívá i celý květ. Díky této adaptaci se rostliny staly atraktivnější pro hmyz, který je opyluje.
Opět letní teploty
Podzim vyhlížíme stále marně. Studená fronta sice přinesla v noci na včerejšek mírné ochlazení, přesto je ale na říjnové poměry nadprůměrně teplo. Rtuť teploměru se nejčastěji pohybuje okolo devatenácti stupňů. Na konci týdne k nám navíc začne kolem tlakové níže nad Skandinávií proudit teplejší vzduch od jihozápadu. A znovu můžeme naměřit i letních pětadvacet.
