Z harampádí skvosty: Máte na půdě poklad?

Pořádně prohlédněte půdy i sklepy nebo zajděte na smetiště. Právě tam se podle čalouníka Jakuba Schlehra (34) často nacházejí designové poklady, za které se dnes platí zlatem.
Retro 70. let nebo období první republiky, to všechno je dnes opět v kurzu. Není náhodou, že za většinu takových kousků se platí násobky původní hodnoty. „Křesílka, židle, pohovky, lidé si u mě nechávají dělat všechno a zdaleka ne jen kvůli následnému prodeji. U dnešního nábytku je člověk rád, když mu vydrží víc než čtyři roky. Pořádně přečalouněné staré křeslo vydrží i přes sto let,“ říká Schlehr.
Některé historické kusy jsou opravdu jedinečné, jiné však má doma plno lidí, a ani to netuší. Křeslo H 269 návrháře Jindřicha Halabaly (1903–1978) bylo v období první republiky velmi oblíbené. Dnes se na něj většinou práší někde ve sklepě. „To křeslo je neuvěřitelně kvalitní a odráží se to na ceně. Nabídky začínají na 55 tisících. Často se mi stává, že je tu lidé vídají a říkají, že je měli a vyhodili. Když se pak dozvědí, kolik by za takový odpad nyní dostali, jdou do kolen,“ usmívá se čalounický mistr.
Zakázaná literatura
Každý kus nábytku od stoličky po pohovku s sebou podle řemeslníka nese vlastní příběh a kus historie. Největší překvapení bylo v divanu ze 40. let. „Museli jsme ho nést ve čtyřech, byl hrozně těžký. Když jsem ho rozebral, pod čalouněním byla zašitá a v novinách zabalená zakázaná literatura a maličké dětské housličky.“