První rudý prezident: Gottwalda zvolili před 75 lety
Stal se první komunistickou a čtvrtou československou hlavou státu. Klement Gottwald (1896 – 1953) vládl necelých pět let. Nebyl ale jediným, koho vedení KSČ zvažovalo na nejvyšší politický post.
Po abdikaci prezidenta Edvarda Beneše (1884 – 1948) 7. června 1948 vybíralo o týden později Národní shromáždění novou hlavu státu. A to už v atmosféře po únorovém komunistickém převratu. Vládcem Pražského hradu se tak stal Gottwald, který do té doby působil jako předseda vlády. Při volbě získal hlasy všech 296 poslanců. Akt se odehrával ve Vladislavském sále a poslanci hlasovali zvednutím ruky nebo povstáním. Podle historika Michala Stehlíka bylo nepředstavitelné, že by se našel někdo, kdo by pro Gottwalda nehlasoval. „Byl to jiný Parlament než v únoru 1948. Byl vyměněný,“ řekl Aha!
Měl to jisté?
Vedení KSČ se ovšem zabývalo i myšlenkou, že by hlavou státu mohl být někdo jiný než Gottwald. Objevovalo se jméno historika a ministra školství Zdeňka Nejedlého (1878 – 1962). „Zvažovalo se to. To už by ale z prezidentské role udělali hodně formální věc. Ještě se také zvažovalo to, jestli prezidentskou funkci nezrušit úplně,“ vysvětluje Stehlík. V ostatních východoevropských zemích totiž postupně přebrala moc pouze vláda a vedení komunistických stran. Podle historika si ale Československo zachovalo funkci hlavy státu jako určitou prvorepublikovou tradici. Zároveň komunisté chtěli, aby při ponechání této role nebyl prezident jen formální figurka.
Povolební rituály
Po samotné volbě hlavy státu a složení prezidentského slibu se Gottwald se svojí manželkou Martou Gottwaldovou (1899 – 1953) odebrali do katedrály sv. Víta. Zde se zúčastnili bohoslužby Te Deum, kterou vedl pražský arcibiskup Josef Beran (1888 – 1969). Toho pak komunisté »za odměnu« v letech 1949 až 1963 internovali na různých místech Československa. Po bohoslužbě ještě novopečený prezidentský pár odjel položit květiny na Masarykův hrob.
„Byla velká snaha mluvit o kontinuitě některých věcí a že se vlastně nic tak radikálně nemění. Včetně bohoslužby a položení květin v Lánech,“ uvedl Stehlík. Dodal, že o pár let později už byla rétorika vůči Masarykovi odlišná. Podle něj se ale soudruzi na začátku své vlády snažili vytvářet dojem, že všechno pokračuje standardně. A to včetně rituálů při prezidentské volbě...